V Turecku po dvou letech oficiálně končí výjimečný stav. Vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ho vyhlásila po nezdařeném pokusu o vojenský převrat v červenci roku 2016. Vládní strana AKP nicméně předložila návrh protiteroristického zákona, který rozšiřuje okruh důvodů pro zakázání demonstrací nebo prodlužuje dobu, po niž mohou úřady držet lidi ve vazbě bez obvinění.
Výjimečný stav byl v Turecku vyhlášen v červenci 2016 a od té doby byl co tři měsíce prodlužován. Poslední, dubnová prolongace vyprší ve čtvrtek. Opozice výjimečný stav kritizovala s tím, že ho vláda využívá k pronásledování svých oponentů.
„Konec výjimečného stavu neznamená, že skončí boj proti terorismu. Budeme pokračovat v boji proti všem formám terorismu, obzvláště proti organizaci FETÖ,“ prohlásil v pondělí turecký ministr spravedlnosti Abdülhamit Gül s odkazem na hnutí Fethullaha Gülena, jehož vláda tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana dlouhodobě viní ze snahy svrhnout režim.
Nový protiteroristický zákon má například umožnit guvernérům dočasně zakázat osobám, které představují „riziko pro veřejný pořádek a bezpečnost“, vstup do určitého regionu. Zákon také předpokládá v určitých případech možnost několikerého prodloužení vazby bez vznesení obvinění. Deník Hürriyet uvedl, že návrh také rozšiřuje důvody pro zákaz demonstrací, blíže to ale neupřesnil.
Neúspěšný puč
Výjimečný stav v zemi platil po pokusu o převrat. Vzepřela se část armády. „Proti nim se postavily ozbrojené síly, které zůstaly věrné prezidentu Erdoganovi, to znamená speciální policie a tajné služby,“ připomněl spolupracovník ČT Thomas Kulidakis.
Existuje mnoho teorií, proč byl převrat neúspěšný. Pučisté nedokázali ovládnout celý mediální prostor, tudíž se prezidentu Erdoganovi podařilo prostřednictvím mobilní aplikace poslat po turecké mutaci televize CNN vzkaz svým příznivcům, aby vyšli do ulic, což se skutečně stalo.
Krom toho se vzbouřené armádě nepodařilo zaujmout všechny strategické pozice, tedy vojenské a infrastrukturní cíle. „Tajná služba překvapila vzbouřence tím, že měla protiletadlové střely,“ dodal také Kulidakis.
„V neposlední řadě došlo k zajímavému vývoji. Prezident Erdogan byl v té době na dovolené na egejském pobřeží. Když se vracel letadlem, zaměřily ho dvě stíhačky vzbouřenců, ale nevystřelily, protože pilot jim údajně řekl, že jde o civilní let,“ vylíčil Kulidakis. I proto se po puči vyrojily spekulace, že šlo o zinscenovanou událost, jež měla naopak posílit Erdoganovu pozici.
Během puče zemřelo asi 300 lidí a více než dvě tisícovky byly zraněny. Prezident Erdogan události líčí jako temný komplot duchovního Gülena a jeho blízkých s cílem ovládnout stát, druhá strana tvrdí, že chtěla zabránit islamizaci země a udržet sekulární stát.
Erdoganovy čistky
Po potlačeném puči a vyhlášení výjimečného stavu následovaly čistky, které se dotkly více než 160 tisíc lidí, hlavně novinářů, soudců, učitelů, státní správy, především zaměstnanců ministerstev spravedlnosti a školství, diplomatického sboru, policie nebo armády.
Asi 50 tisíc lidí skončilo za mřížemi. „Většina je pořád ještě ve vězení a čeká na soudní proces,“ poznamenal Kulidakis a dodal, že soud už mají za sebou ti nejexponovanější pučisté. Připomněl poslední z procesů, kdy padlo 80 doživotních trestů.
Represe po zmařeném puči vyvrcholily změnou režimu, kterou si Turci odhlasovali v referendu. V zemi byl minulý týden zaveden prezidentský systém, který Erdoganovi dává velice rozsáhlé pravomoci. Už o víkendu vydal Erdogan devět prezidentských dekretů, jimiž upravil fungování pěti desítek institucí.
