Vzdušný prostor nad Venezuelou bude uzavřen, varoval Trump

Vzdušný prostor nad Venezuelou a kolem ní bude zcela uzavřen. Americký prezident Donald Trump takto v sobotu varoval aerolinky, drogové dealery či pašeráky lidí na své sociální síti Truth Social. Nic bližšího k tomu nedodal. Caracas Trumpův výrok odsoudil a označil ho za kolonialistickou hrozbu.

„Všechny letecké společnosti, piloti, obchodníci s drogami a s lidmi, berte prosím na vědomí, že vzdušný prostor nad a okolo Venezuely bude úplně uzavřen,“ napsal na síti Truth Social.

„Venezuela odsuzuje kolonialistickou hrozbu, která se snaží narušit suverenitu vzdušného prostoru země, což představuje nový a výstřední, nelegální a neopodstatněný útok proti venezuelskému lidu,“ reagovalo venezuelské ministerstvo zahraničí.

Minulý týden americký Federální úřad pro letectví (FAA) varoval velké letecké společnosti před potenciálně nebezpečnou situací při letech nad Venezuelou kvůli „zhoršující se bezpečnostní situaci a zvýšené vojenské aktivitě v zemi a jejím okolí“, připomněla agentura Reuters.

Venezuela následně odebrala provozní práva šesti velkým mezinárodním aerolinkám, které přerušily lety do země po varování FAA.

„Velmi brzy“ bude pozemní operace, řekl Trump

Šéf Bílého domu tento týden příslušníkům ozbrojených sil sdělil, že USA „velmi brzy“ zahájí pozemní operace s cílem zastavit údajné venezuelské pašeráky drog, píše Reuters.

Američané v Karibiku podnikají údery proti lodím údajných pašeráků drog již několik měsíců. Od září provedly nejméně dvacet jedna úderů na čluny v Karibiku a Tichém oceánu, při nichž bylo zabito přinejmenším osmdesát tři lidí.

Vedle toho Washington posiluje svou vojenskou přítomnost v regionu a Trump rovněž povolil skryté operace CIA ve Venezuele.

Americká administrativa obvinila venezuelského autoritáře Nicoláse Madura z účasti na obchodování s drogami a z řízení takzvaného Kartelu sluncí (Cartel de los Soles), který minulý týden zařadila na seznam mezinárodních teroristických organizací.

Maduro, který americká obvinění odmítá, uvedl, že se ho Trump snaží svrhnout a že venezuelští občané i armáda budou jakýkoli takový pokus bránit.

Zásahy na venezuelském území jsou „reálnou“ možností, míní hispanista

Jak upozornil hispanista Traian Urban z Metropolitní univerzity v Praze, situace mezi Spojenými státy a Venezuelou je dlouhodobě napjatá od chvíle, kdy se v jihoamerické zemi v roce 1989 dostal k moci levicový prezident Hugo Chávez. V posledních měsících za Trumpovy administrativy se však podle něj napětí dále vyhrocuje.

Americké údery na lodě údajných pašeráků představují podle Urbana jednu z cest, jak Washington stupňuje tlak na Venezuelu. Míní, že možnost přímých zásahů na zařízení spojená s pašováním drog jsou „reálnou“ možností. Washington navíc před pár dny uzavřel dohodu s Dominikánskou republikou o využívání tamních leteckých základen, což mu poskytuje strategicky výhodnější přístup k venezuelskému území, doplnil.

Dříve existovala podobná dohoda s Kolumbií, současná vláda levicového prezidenta Gustava Petra však není spolupráci s USA tak nakloněná jako dřívější vlády, poznamenal Urban. Podle něj mohou existovat i další dohody se sousedními zeměmi Venezuely, které by případnou vojenskou akci proti pašerákům drog na venezuelském území usnadnily.

Pokud jde o zapojení nejvyšších venezuelských politiků do obchodu s drogami v rámci takzvaného Kartelu sluncí, Urban uvedl, že ve Venezuele došlo k pozoruhodnému propojení státní správy s drogovými strukturami. Podle něj by se rozsah tamních nelegálních aktivit „pravděpodobně neděl bez toho, aby o tom politické špičky věděly“, a „je tak prakticky skoro jisté, že vláda je do obchodu s drogami zapojená“.

Nahrávám video

Kriminálně aktivní armáda

Výzkumná platforma InSight Crime označuje Kartel sluncí za konglomerát „temných skupin“ uvnitř venezuelské armády. Ty mají být zapojeny do široké škály ilegálních aktivit od pašování benzinu přes ilegální těžbu až po obchod s drogami. Vojenští funkcionáři se přitom zřejmě přímo nepodílí na přepravě drog. Využívat mají spíše svého postavení k ochraně pašeráků, zajištění bezproblémového průchodu zásilek a k udržení loajality nižších složek armády.

Podle analytiků decentralizovaná povaha této sítě znamená, že odstranění osob na vysokých postech nezmění fungování systému jako celku. Snahy USA o zničení struktury proto mohou mít spíše symbolický charakter. „Ve skutečnosti tento systém není řízen ideologií, nýbrž pragmatismem a ziskem,“ píše InSight Crime.

Maduro si totiž, podobně jako jeho předchůdce Chávez, podle expertů získává loajalitu armády tím, že jejím členům, od řadových vojáků až po generály, umožňuje podílet se na kriminálních aktivitách. Obchod s drogami, které z Venezuely směřují na mezinárodní trhy, tak sice přispívá k udržení autoritářského režimu, jeho hlavním cílem je však zisk, nikoli destabilizace cílových zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 17 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...