Vznikla Globální aliance proti hladu a chudobě

Aliance se připravovala v uplynulém roce, nejnověji se k ní nyní připojila i Argentina. Patří do ní 82 zemí, Africká unie, Evropská unie, 24 mezinárodních organizací, devět mezinárodních finančních institucí a 31 dobročinných a nevládních organizací.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve svém projevu zdůraznil význam společného postupu: „Dokud budou rodiny bez jídla na stole, děti žebrající na ulicích a mladí lidé bez naděje na lepší budoucnost, nebude mír. Ze zkušenosti víme, že řada dobře navržených veřejných politik, jako jsou programy rozdělování příjmů typu „Bolsa Família“ (brazilský projekt podmíněné finanční dávky) a výživné školní stravování pro děti, má potenciál ukončit pohromu hladu a vrátit lidem naději a důstojnost.“

Aliance coby nezávislá platforma počítá s koordinací veřejných politik, mobilizací finančních zdrojů a integrací dat a technologií založených na ověřených řešeních. Technické zázemí a ústředí poskytne FAO (Organizace pro výživu a zemědělství OSN sídlící v Římě), ale bude funkčně autonomní. Brazílie se zavázala financovat padesát procent nákladů do roku 2030 s příspěvky partnerů, jako jsou Německo, Norsko, Portugalsko a Španělsko.

Daň pro miliardáře

Země skupiny velkých světových ekonomik G20 na svém summitu v Brazílii přijaly prohlášení, v němž volají po globální dani zacílené na miliardáře. Podle odhadů by se týkala asi tří tisíc lidí na světě, zhruba stovka z nich je v Latinské Americe. Výtěžek by měl jít na programy proti hladu a chudobě. Na jejím zavedení není však mezi zeměmi shoda a G20 bude na téma vést další jednání. Země G20 také vyzvaly ke snížení sociálních a ekonomických nerovností a větší podpoře chudým zemím.

Prohlášení zmiňuje i reformy, které postupně povedou k rozšíření počtu stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Rada by podle nich měla odpovídat „realitám a požadavkům 21. století“ a být reprezentativnější, efektivnější či demokratičtější. Dále G20 vyzvala k větší pomoci válkou sužovanému Pásmu Gazy a k ukončení bojů na Blízkém východě a na Ukrajině.

Skupina zemí G20 v prohlášení rovněž uznává nutnost výrazného a rychlého snížení emisí skleníkových plynů tak, aby se globální oteplování udrželo pod hodnotou 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou dobou. Prohlášení se v této souvislosti zmiňuje o zvýšení výrobní kapacity obnovitelných zdrojů, o opatřeních zaměřených na snížení spotřeby energií či o přechodu na zdroje s nízkými emisemi.

Země skupiny G20 také chtějí „plně rozvinout potenciál umělé inteligence, rovnoměrně sdílet užitek a zmírnit rizika“ z používání této nové technologie. Podle G20 je nutné vést o regulaci umělé inteligence mezinárodní debatu, která by brala v potaz i hledisko ekonomicky slabších zemí. „Uznáváme roli OSN, vedle dalších fór, v podpoře mezinárodní spolupráce ohledně umělé inteligence,“ stojí v prohlášení.

Příjemné překvapení pro Brazílii

Při pondělním úvodu summitu, který formálně skončí ve středu, pozorovatelé podle AP pochybovali, že brazilský prezident dokáže přesvědčit lídry států, aby souhlasili se společným prohlášením v době plné nejistoty i kvůli zvolení Donalda Trumpa příštím americkým prezidentem. Nakonec se to z větší části podařilo, byť prohlášení někteří členové nepodpořili.

„I když je to obecné, je to pro Brazílii pozitivní překvapení,“ myslí si nezávislý politický konzultant a bývalý brazilský ministr Thomas Traumann. „V jednom okamžiku hrozilo, že žádné prohlášení nebude. I přes výhrady je to pro Lulu dobrý výsledek.“

Státy G20 v textu také zmiňují „katastrofickou humanitární situaci v Gaze a eskalaci v Libanonu“ a zdůrazňují okamžitou nutnost rozšíření humanitární pomoci a lepší ochrany civilistů.

„Potvrzujeme právo Palestinců na sebeurčení a opakujeme, že jsme neochvějně oddáni vizi dvoustátního řešení, v němž Izrael a palestinský stát žijí vedle sebe v míru,“ uvádí se rovněž v prohlášení.