Z pomoci se stala návnada, říká Fischer o situaci v Gaze

Nahrávám video

Pokud dvě strany nejsou schopny se dohodnout, musíme si položit otázku, jestli nepřišel čas, aby mezinárodní společenství, které pomohlo vzniku státu Izrael, nyní pomohlo vzniku státu pro Palestince, řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (za TOP 09) v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Podle předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) to však bude velmi obtížné. Jasného zástupce palestinského státu totiž v tuto chvíli nevidí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně by tak měl učinit v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Podle Macrona je uznání Palestiny součástí snah dosáhnout spravedlivého míru mezi ní a židovským státem. Rozhodnutí Paříže vyvolalo protichůdné reakce. Spojené státy ho odsoudily, k Francii se nehodlá přidat například ani Německo.

„Je to nová karta ve hře, věc, kterou nepodepisuje Berlín, na které není shoda v rámci Evropské unie, a ve které jde Francie jiným směrem než USA,“ okomentoval Macronovo rozhodnutí Fischer. „Na druhou stranu je to reakce na zoufalou humanitární situaci v Pásmu Gazy, apokalypsu, kterou tam vidíme,“ dodal. Zároveň upozornil na skutečnost, že francouzský prezident napsal dvoustránkový dopis, ve kterém klade podmínky – například zaručení odzbrojení (teroristického hnutí) Hamásu, obnovu Gazy nebo vybudování Státu Palestina a zajištění jeho životaschopnosti.

Žáček nicméně považuje naplnění těchto podmínek za velmi problematické. „Myslím si, že to je jedna z dalších bezzubých proklamací. Kdo to zajistí?“ ptá se. „Jediná síla, která tam operuje, je izraelská armáda,“ dodává poslanec.

Obě strany samy za stůl neusednou, míní Fischer

Vybudování Státu Palestina přitom Žáček považuje v tuto chvíli za velmi obtížné. „Podívejme se, kdo ten stát je. V Gaze je to Hamás, který tedy možná končí svoji éru, ale stále tam vládne. Na druhé straně je zkompromitovaný systém palestinské autonomní struktury (šéfa Palestinské národní správy Mahmúda) Abásse, který dle mého názoru také není alternativou,“ sdělil předseda sněmovního výboru.

Fischer nicméně upozorňuje, že dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu je jediné, „které je na stole“. V jeho realizaci by dle jeho názoru mělo sehrát aktivní roli mezinárodní společenství. Obě strany totiž mají podle něj tak extremistické názory, že za stůl samy k vyjednávání neusednou. V souvislosti s tím Fischer také zmínil usnesení ve čtvrtek schválené izraelským parlamentem, které možnost dvoustátního řešení zavrhuje.

Při odpovědi na otázku, kdo je reprezentantem Palestinců, zmínil Fischer Abbáse. „Je tam samospráva, kterou bychom měli jako takovou brát,“ sdělil senátor. Zároveň připomenul, že Palestinská samospráva má v Česku svého diplomatického zástupce, který má všechny diplomatické výsady.

Nahrávám video

Jak podotkl moderátor Takáč, významným tématem v souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem je v současnosti také humanitární situace v Gaze. Diskutující se shodli na tom, že humanitární dodávky do regionu jsou nedostatečné, příčiny toho jsou ale komplikované a celá situace není přehledná.

„Z pomoci se stala návnada“

„Situace se radikálně změnila od začátku konfliktu. (…) Dříve jsem byl na hranicích Gazy, tehdy tam kamiony s humanitární pomocí proudily. Dnes stojí na hranici. Asi není nikdo, kdo by je tam dál odvezl,“ míní Žáček.

Poukázal také na z pohledu Jeruzaléma problematické působení OSN a jeho agentur. „Podle mě není ten partner OSN a jeho zaměstnanci, kteří byli zároveň členy Hamásu a účastnili se útoku 7. října,“ zdůraznil Žáček. „Navrhuji, že když už západní Evropa dělá to prohlášení, tak proč neřekne: Posíláme tam něco jako bílé přilby, humanitární kontingent, který pomůže vstoupit do Gazy a pomůže zajistit, aby pomoc dostali řadoví Palestinci a ne Hamás,“ nastínil svou představu řešení.

Za tragickou považuje humanitární situaci v Gaze také Fischer. „Ta situace je tam velmi nepřehledná. Měli bychom napnout všechny síly, protože dnes tam jsou čtyři distribuční místa (humanitární pomoci), dříve jich tam bylo na čtyři sta. Dříve ta pomoc byla mezi lidmi, dnes si pro ni musí chodit kilometry nebezpečnou cestou. V tom je tragédie té situace. Z pomoci, na kterou mají právo, se stala návnada, jako by byli zvěř, a vidíme tam dehumanizaci situace těch potřebných,“ uvedl senátor.

Podle OSN a expertů v Pásmu hrozí hladomor a počet lidí umírajících v souvislosti s hladověním narůstá. Podle Světového potravinového programu (WFP) každý třetí obyvatel regionu nejedl i několik dní. „Podvyživenost narůstá, přičemž naléhavou pomoc potřebuje 90 tisíc žen a dětí,“ uvedl WFP. Izrael tvrdí, že umožňuje přísun pomoci do Gazy a že neomezuje počet kamionů, které tam mohou vjet. OSN naopak uvádí, že její práci na místě omezují izraelské restrikce pohybu a případy rabování, píše AP.

Jeruzalém čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku, aby katastrofální humanitární krizi v Gaze zmírnil. Více než dvě desítky západních zemí a přes sto charitativních a lidskoprávních organizací vyzvalo k ukončení války a ostře kritizovalo izraelskou blokádu a nový model doručování pomoci, který židovský stát zavedl. Charitativní a lidskoprávní organizace upozornily, že i jejich vlastní zaměstnanci mají problémy sehnat dostatek jídla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo noční údery na Kyjev

Ruská armáda zahájila útok balistickými střelami na Kyjev. Na telegramu to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Zasažena byla Oboloňská čtvrť, podle původních informací tam měla hořet dvacetipatrová budovat. Při úderech zemřel jeden člověk, dalších dvanáct osob utrpělo zranění. Podle vojenské správy metropole bylo zasaženo celkem sedm míst.
00:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 7 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 11 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 11 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 12 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 12 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.