Z RTVS je STVR, slovenská opozice se obrací na soud

Normu v neděli podepsal slovenský prezident Peter Pellegrini, krátce poté vyšla ve sbírce zákonů. Předtím normu prosadili ve slovenském parlamentu poslanci trojčlenné vládní koalice. A to včetně strany Hlas – sociálna demokracia (Hlas), kterou Peter Pelegrini před nástupem do prezidentského úřadu řídil. Změny podle vlády pomohou veřejnoprávnímu médiu k objektivitě. Opozice si myslí opak.

Urychlené schválení

Prezidentská kancelář ještě minulou středu tvrdila, že Pellegrini rozhodne o podpisu zákona až tento týden. K dřívějšímu schválení nakonec vedl samotný text zákona, který počítal s tím, že začne platit už od začátku července – a k tomu bylo potřeba, aby byl zákon včas oficiálně publikován.

„Zřejmě zafungovaly nějaké vnitrokoaliční mechanismy, část koalice měla zájem na tom, aby se dodržely i formální náležitosti, a tak Pellegrini na poslední chvíli změnil názor a zákon v neděli večer podepsal,“ uvedl pro ČT24 politolog Grigorij Mesežnikov. Právě urychlené přijetí zákona je jedním z předmětů kritiky nejen ze strany slovenské opozice.

Opozice podává ústavní stížnost

Slovenské opoziční strany Progresívne Slovensko (PS), Sloboda a Solidarita (SaS) a Kresťanskodemokratické hnutie v reakci na schválení avizovaly, že proti zákonu podají ústavní stížnost. Podle Denníku N dál trvají na tom, že se vláda snaží skrze změny ovládnout veřejnoprávní média. „Jsme přesvědčení, že je zákon v rozporu s naší ústavou i evropskou legislativou,“ uvedl předseda PS Marián Šimečka.

„Peter Pellegrini měl v úvodu svého působení jedinečnou šanci ukázat, že dodrží své sliby a bude prezidentem všech. Bohužel se potvrdilo, že se nedokáže oprostit od vládní koalice a bude jen její prodlouženou rukou v paláci,“ poznamenal předseda SaS Branislav Gröhling.

Proti nové právní úpravě protestovali rovněž pracovníci RTVS také formou výstražné stávky.

„Neprosadily se (v parlamentu, pozn. red.) ani argumenty, že zákon o STVR popírá vícero principů svobodné novinářské tvorby garantované v Evropském aktu o svobodě médií, tedy je v rozporu s evropskou legislativou,“ napsala Iniciativa za veřejnoprávnost a nezávislost, ve které se sdružili nespokojení zaměstnanci RTVS. Ti dříve žádali hlavu státu, aby zákon o STVR vetovala.

Pellegrini zákon hájí

Podle Pellegriniho nový zákon „nevytváří důvodné podezření z nesouladu s ústavou“ a „ani není zásahem do svobody slova“. V prohlášení zveřejněném prezidentskou kanceláří dále uvedl, že nezaznamenal rozpor ani s aktuálními mezinárodními normami.

Slovenská koalice prezidentův postoj oceňuje. Například podle oficiálního vyjádření nejsilnější vládní strany Smer tak „skončila éra, kdy opozice a média zakřičela a hlava státu se postavila na jejich stranu“.

Prezident Pellegrini nicméně vládu vyzývá k případnému sladění zákona s budoucími unijními normami. A to v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady EU o společném rámci pro mediální služby a o svobodě médií, které začne platit příští rok. Pokud se slovenský zákon stane předmětem zájmu EU, Pellegrini věří, že „vůči Slovensku uplatní stejný metr jako vůči jiným zemím, ve kterých došlo ke změnám ve veřejnoprávních médiích za podstatně bouřlivějších okolností“.

Při výběru vedení nového veřejnoprávního média by podle prezidenta měla slovenská vládní koalice volit skutečné odborníky, za které „hovoří jejich práce“. Narážel tak na rozruch, který koncem dubna vyvolal blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Lukáš Machala. Ten v televizní debatě zapochyboval o tom, že je Země kulatá.

Zaměstnanci s reakcí počkají na nové vedení

STVR do zvolení nového ředitele povede mediální manažer Igor Slanina. Na pozici ho jmenoval místopředseda sněmovny Peter Žiga, který je pověřený vedením parlamentu. Dočasným šéfem rozhlasové části pak bude Roman Bomboš, shrnul Denník N. Kdo povede televizní část, zatím není jasné. Příštího řádného ředitele STVR bude podle zákona volit rada televize a rozhlasu v novém složení. Členům její předchůdkyně, rady RTVS, totiž se zánikem stanice skončilo i jejich funkční období.

Čtyři členy rady STVR jmenuje ministryně kultury Martina Šimkovičová, zbylých pět zvolí parlament. Nejbližší řádná schůze slovenské sněmovny je plánována na září.

Zaměstnanci zaniklé RTVS chtějí s případnou reakcí podle zpravodaje České televize Jana Šilhana počkat až na zvolení nového vedení. „Na základě toho, kdo bude generálním ředitelem, kdo bude ve vedení, pak vyhodnotí další kroky, včetně případné stávkové pohotovosti.“

Nové vedení musí se zaměstnanci zaniklého média sepsat nové smlouvy, pokud s nimi bude chtít dál spolupracovat. „Vzhledem k agresivnímu přístupu vládních poslanců k pracovníkům RTVS se ale dá očekávat, že nové personální složení stanice bude vyhovovat spíše vládním poslancům. Jeden z vládních poslanců už dokonce jmenoval konkrétní jména moderátorů, kteří už nebudou v říjnu v novém médiu pracovat,“ upozornil politolog Mesežnikov.

Tlak vlády vnímají i další média

Na údajně nepřiměřený tlak vlády si stěžují i redaktoři z dalších slovenských médií. Souvisí to například s nedávným prohlášením slovenského premiéra Roberta Fica, který označil čtyři soukromá média v zemi za nepřátelská a následně jim přestal odpovídat na dotazy. Týká se to i nejsledovanější slovenské televize Markíza z české skupiny PPF.

V Markíze ohledně údajného tlaku vlády propukl spor mezi redaktory a vedením o podobu zpravodajství. Pracovníci televize v červnu odvolali plánovanou stávku poté, co vedení televize přistoupilo na jejich požadavky.

Protest plánovali zaměstnanci Markízy kvůli přerušení vysílání pořadů moderátora Michala Kovačiče. Vedení stanice tak reagovalo na jeho kritiku údajných snah politiků ovládnout média po vzoru maďarského premiéra Viktora Orbána. Kovačič dostal koncem června výpověď.

Už letos na jaře přestala vysílat politický diskusní pořad soukromá televize Joj. Jeho moderátorka si předtím stěžovala na problémy se získáváním hostů. Poté z televize sama odešla.