„Durov je snadnější kořist než Musk,“ říká analytik

Nahrávám video

Francouzská justice zahájila stíhání podnikatele ruského původu Pavla Durova. Zakladatel sociálních sítí je obviněný z podílu na pašování drog, zneužívání dětí nebo praní špinavých peněz. Jeho Telegram proti těmto zločinům údajně nebojuje. Mnozí lidé však upozorňují, že v pozadí celé kauzy se hraje zejména o svobodu slova na sociálních sítích – jak na Telegramu, tak na síti X či Facebooku a Instagramu.

Je mu 39 a přezdívá se mu ruský Mark Zuckerberg. V roce 2006 po vzoru Facebooku vybudoval sociální síť VKontate, která v Rusku brzy získala největší množství uživatelů. Na pařížském letišti Le Bourget ho ale zatkli kvůli jeho dalšímu velmi úspěšnému výtvoru – sociální síti a aplikaci pro zasílání zpráv Telegram.

Nejzávažnější body obvinění jsou odmítnutí spolupracovat s francouzskými úřady a spoluúčast na nezákonných transakcích. Úhrnem mu hrozí až dvacet let vězení.

Kdo je za co odpovědný?

Analytik sociálních sítí Fabrice Epelboin soudí, že mnoho z těch obvinění může být oprávněných. „Problém ale je považovat někoho za spoluviníka všech těch zločinů páchaných na platformě, která má miliardu uživatelů. Takže ano, na Telegramu existuje dětská prostituce, ale najdete ji i na síti Snapchat.“

Stejné to je třeba s obchodem se zbraněmi a drogami, které probíhají nejen na Telegramu, ale i napříč ostatními sociálními sítěmi a aplikacemi.

Zatím se zdá, že francouzská kauza Pavla Durova má být exemplární. „Byl na něj uvalen soudní dohled s povinností složit kauci ve výši pěti milionů eur a dvakrát týdně se hlásit na policejní stanici a také zákaz opustit území Francie,“ uvedl ve středu Úřad pařížského veřejného žalobce.

Durov má občanství Ruska, Francie, ostrovního státu Svatý Kryštof a Nevis a také Spojených arabských emirátů, kde podle serveru Politico žije a odkud řídí Telegram. Abú Dhabí požádalo o konzulární přístup k výkonnému řediteli po jeho zatčení, ale technologický magnát nabídku pomoci podle serveru odmítl.

Ačkoli se Durov prezentuje jako odpůrce Kremlu, skutečnost se zdá být složitější. I po odchodu z Ruska v roce 2014 a prodeji svého podílu ve společnosti VKontakte prý Durov udržuje vazby na tuto zemi. Ališer Usmanov, oligarcha blízký ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, údajně pomáhal financovat Telegram v jeho raných fázích.

Kdo také využívá Telegram

Podle zprávy Important Stories, která vychází z úniku dat ruských zpravodajských služeb, na které se Politico odvolává, navštívil Pavel Durov v letech 2015 až 2021 Rusko „více než padesátkrát“. Telegram je široce využíván ruskou armádou pro komunikaci na bojišti, vojenskými blogery a novináři podporujícími válku a miliony běžných Rusů a politických představitelů.

V ruských opozičních kruzích má Telegram smíšenou pověst. Na jedné straně poskytuje bezpečnou komunikaci, chráněnou před zvědavýma očima ruské tajné služby FSB, a alternativní platformu pro nezávislá média, která jsou ruskými úřady blokována. Na druhé straně došlo k řadě incidentů, kdy byly kanály nebo iniciativy, které by mohly Kremlu vadit, zablokovány nebo jinak postiženy prostřednictvím této platformy.

Ukrajinská armáda používá pro svou komunikaci z velké části platformu Signal, ale většina vládních agentur má také kanály Telegramu a aplikace je také hojně využívána pro osobní zprávy a blogy ukrajinských vojáků a civilistů.

Více otázek než odpovědí, soudí Procházková

„Zadržení Durova bylo pro mě docela překvapující. A ještě víc překvapující bylo, když jsem se dozvěděla, že věděl, že mu hrozí zadržení, a přesto tam odletěl," řekla v Horizontu ČT24 reportérka Deníku N Petra Procházková. Domnívá se, že kolem zatčení a kolem procesu, který nyní začíná, je více otázek než odpovědí.

„V Rusku je Telegram jednoznačně nejdůležitější sociální síť. Jak z hlediska příjmu informací, tak pro dorozumívání se. Pro mnoho lidí v Rusku je to poslední možnost dostat se k jiné informaci než z propagandistických kanálů,“ uvedla reportérka. Unikátnost situace vidí v tom, že na platformě působí i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či ukrajinská armáda. „Mediálně se válka o Ukrajinu odehrává na Telegramu.“

„Ano, jsou tam fejky, nesmysly, drastická videa až po kanály Zelenského či renomovaných světových médií,“ řekla s tím, že pokud tam někdo chce najít něco nezákonného, tak to tam také najde. „Je to velmi svobodná, neřízená, nemoderovaná síť.“ Procházková si myslí, že Telegram bude muset projít obměnou a přizpůsobit se různým právním rámcům. Jako příklad uvedla, že není dál možné, aby se tam prodávala dětská pornografie.

Nahrávám video

Durov, Musk či Zuckerberg

Francouzský postup vidí mnozí kritici jako širší spor o svobodu slova. „Je mnohem snazší udeřit na Pavla Durova než na Elona Muska. Durovovy možnosti odvety jsou poměrně malé. Zato Elon Musk nebo Mark Zuckerberg, to je jiný příběh,“ domnívá se analytik Epelboin.

Jak síť X (dříve Twitter), která patří Muskovi, tak Zuckerbergův Facebook čelí v posledních letech snahám o regulaci ze strany úřadů na obou stranách Atlantiku. Zatčení jejich kolegy je ale v této technologicko-justiční partii zatím bezprecedentní.

Musk už také postup francouzských úřadů odsoudil. On sám, respektive jeho síť X, čelí dlouhodobému tlaku zejména od Evropské komise. A to jak ze strany končící eurokomisařky Věry Jourové, tak od eurokomisaře pro vnitřní trh Thierry Bretona (Francií je navržený na další období).

Evropská komise také v červenci zveřejnila, že podle jejích předběžných závěrů síť X porušuje pravidla Evropské unie o digitálním obsahu. Komise dodala, že pokud se její závěry potvrdí, vyměří firmě pokutu a bude požadovat výrazné změny jejích praktik. Společnost X s hodnocením nesouhlasila a Musk později tvrdil, že Komise jeho síti nabídla nezákonnou tajnou dohodu, že když bude potichu cenzurovat obsah, pokutě se vyhne.

Americká vláda versus Zuckerbergovy sítě

Šéf americké technologické společnosti Meta Platforms Mark Zuckerberg pak dopise z 26. srpna adresovaném právnímu výboru americké Sněmovny reprezentantů uvedl, že administrativa prezidenta Joea Bidena během pandemie vyvíjela na firmu tlak, aby na svých sociálních sítích cenzurovala část obsahu týkajícího se nemoci covid-19. Společnost Meta provozuje například sociální sítě Facebook a Instagram či komunikační platformu WhatsApp.

„V roce 2021 vysoce postavení úředníci Bidenovy administrativy, včetně Bílého domu, opakovaně po celé měsíce naléhali na naše týmy, aby cenzurovaly určitý obsah ohledně covidu-19, a to včetně humoru a satiry, a vyjadřovali velkou frustraci z našich týmů, když jsme s tím nesouhlasili,“ napsal Zuckerberg.

„Domnívám se, že tlak ze strany vlády nebyl správný, a lituji, že jsme se k tomu nevyjádřili otevřeněji,“ uvedl dále. „Také si myslím, že jsme učinili některá rozhodnutí, která bychom dnes s odstupem času a s využitím nových informací neudělali,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...