Začínají republikánské primárky. Donald Trump jasně vede, šance mu ale komplikují soudy

Předtím, než si Američané v listopadu zvolí prezidenta, si jednotlivé strany vyberou kandidáty v procesu známém jako primární volby neboli primárky. Nemá se za to, že by přední kandidát demokratů a současný prezident USA Joe Biden narazil ve straně na vážného vyzyvatele. U opozičních republikánů bude situace o něco složitější. I přes značné kontroverze a komplikace však zůstává favoritem bývalý prezident Donald Trump.

Primárky za republikánskou stranu začínají již v pondělí ve státě Iowa. Nejedná se o typické primárky, ačkoli jejich účel je stejný. V Iowě se republikánští voliči scházejí na akcích zvaných „caucuses“ (volební shromáždění), kde si vyslechnou projevy příznivců jednotlivých kampaní a poté hlasují pro svého preferovaného kandidáta. Na rozdíl od primárek v jiných státech jsou tyto akce pod dohledem státních stran a neprobíhají jako běžné volby, hlasování je například veřejné.

Výsledky shromáždění by mohly být jasné do několika hodin, přičemž na jejich základě se mezi kandidáty rozdělí čtyřicet delegátů. Celkově je ve hře bezmála 2500 delegátů, z tohoto pohledu tak výsledek v Iowě není rozhodující. Jelikož je však středozápadní stát v procesu první zastávkou, mohou zdejší voliči některého kandidáta pozvednout a jiného například donutit odstoupit z boje o nominaci. Jako další proběhne výběr republikánských kandidátů v primárkách v New Hampshiru.

Přestože primárky budou trvat až do 4. června, více než sedmdesát procent všech delegátů bude přiděleno už do konce března. Ten kandidát, který získá podporu většiny delegátů, se stane předpokládaným nominantem do prezidentských voleb a bude oficiálně zvolen na republikánském národním sjezdu v Milwaukee ve dnech 15. až 18. července.

Situace ve straně

Republikánská strana podle mnoha odborníků prochází vážnou krizí. „(Je to) strana, která dává přednost trucování a záchvatům vzteku před vládnutím, fantaziím o ukradených volbách před tvrdou snahou oslovit voliče. Raději zničí federální byrokracii, než aby ji využila k implementaci konzervativní politiky. Stále více ohrožuje národní stabilitu a světový pořádek,“ napsal pro Politico Geoffrey Kabaservice, ředitel politických studií v Niskanenově centru ve Washingtonu.

Symbolem a příznakem této krize se stalo říjnové odvolání předsedy americké Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho, republikána, který o pozici přišel vlivem hlasování hrstky stranických rebelů spojovaných s osobou Donalda Trumpa. McCarthy je vůbec prvním předsedou sněmovny v historii Spojených států, který o svou funkci tímto způsobem přišel. Na vině byla hlavně jeho neschopnost uspokojit požadavky krajně pravicové části republikánů, obecně podporující Trumpovo hnutí MAGA (Make America Great Again – Uděláme Ameriku znovu skvělou).

„Republikánská strana nutně potřebuje obnovu a k té může dojít pouze tehdy, pokud strana znovu objeví své základní principy bez kotvy ,trumpismu‘ na krku,“ napsal politický komentátor Max Burns pro server The Hill.

Podle amerikanisty a politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jiřího Pondělíčka jsou v současnosti republikáni rozštěpení především v otázce podpory Ukrajiny, která se brání ruské agresi. „V ostatních věcech jsou stanoviska buď jednotnější, nebo nejde o natolik významnou a viditelnou věc. Částečně stranu štěpí i osoba bývalého prezidenta a současného favorita na zisk nominace. Jeho zastánci mají ale viditelně větší sílu. Vzhledem k jeho ohromnému vlivu ve straně bude určování agendy především na něm. Je jasné, že se republikáni soustředí na otázku migrace a zločinnosti a v obojím slibují být tvrdší než demokraté,“ uvedl.

Trump kraluje průzkumům

Voliči republikánů mají na výběr z celkem šesti kandidátů. V průzkumech zůstává zdaleka nejpopulárnější Trump, kterého preferuje podle analytického webu FiveThirtyEight kolem šedesáti procent republikánských voličů. Staví svou kampaň na temné vizi USA pod vedením demokrata Bidena, vyostřuje svou protiimigrační rétoriku či slibuje čistky ve federálních složkách. V reakci na komentáře o jeho autoritářských tendencích nedávno uvedl, že by se choval jako diktátor jen první den druhého mandátu.

Provází ho ale značné komplikace: především čelí obviněním z řady trestných činů. Soudy tak navíc vyhodnocují, zda vůbec může prezidentskou funkci znovu zastávat. Trump všechna pochybení popírá a tvrdí, že obvinění jsou politická.

Bývalý prezident USA Donald Trump
Zdroj: Reuters//Cheney Orr

Nejpalčivější je jeho role v událostech 6. ledna 2021, kdy se před sídlem nejvyššího amerického zákonodárného sboru sešli Trumpovi příznivci, kteří protestovali proti jeho prohře v prezidentských volbách s Bidenem. Část demonstrantů pak zaútočila na budovy obou komor Kongresu a dočasně pronikla i do obou jednacích sálů. Veliké množství lidí bylo zraněno a několik jich zemřelo.

Velká porota loni na návrh zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe rozhodla o obžalobě Trumpa z různých druhů zločinného spiknutí v návaznosti na jeho kampaň proti výsledkům prezidentských voleb roku 2020, která událostmi 6. ledna vyvrcholila. Tehdejší prezident nikdy neuznal svou porážku a místo toho podkopával důvěru Američanů ve výsledky a tlačil na činitele na různých úrovních ve snaze zablokovat jejich potvrzení.

Na Trumpovo opakované falešné tvrzení, že byl právoplatným vítězem voleb v roce 2020, ale voliči slyší. A jeho popularita je tak velká, že až na několik výjimek se jeho vyzyvatelé z řad republikánů zdrželi kritiky jeho působení v úřadu nebo chování mimo něj.

„Pokud Trump vyhraje v Iowě, kde se to podle průzkumů čeká, i v New Hampshiru, kde to bude, zdá se, vyrovnanější, pak už vlastně nevidím šanci, aby ho v dalším průběhu někdo ohrozil, a nejpozději po takzvaném superúterý očekávám, že by ostatní kandidáti a kandidátka odstoupili,“ prohlásil Jiří Pondělíček.

Zmíněné superúterý, kdy si budou kandidáty vybírat voliči najednou v patnácti amerických státech a jednom teritoriu, připadá na 5. března. Březen je přitom měsíc, kdy Trumpovy trestní procesy pravděpodobně naplno začnou. To znamená, že většina voličů půjde k urnám, aniž by znala výsledek federálního procesu o spiknutí, který má začít až 4. března.

Další kandidáti

Nejvážnějšími vyzyvateli Trumpa jsou podle průzkumů floridský guvernér Ron DeSantis a bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová, jejichž preference jsou v poslední době poměrně vyrovnané, a to i v samotné Iowě.

DeSantis proslul propagováním krajně pravicových témat a bojem s „woke“ kulturou. V jeho domovské Floridě byl natolik úspěšný, že typický „swing state“, který se historicky názorově přikláněl různě na tu, nebo onu stranu, získal jednoznačně pro republikány.

Nesnaží se být „anti Trump“, píše server Politico, ale spíše efektivnějším a méně skandálním pokračovatelem politiky bývalého prezidenta. Politico dodává, že by mohl mít šanci spojit Trumpovy fanoušky s loajálními republikány, kteří jsou vůči třetí Trumpově kandidatuře skeptičtí. Musel by se ale Trumpovi přímo postavit, což se zatím prakticky nestalo. Bývalý prezident mu to navíc neusnadňuje tím, že se debat kandidátů před primárkami neúčastní. DeSantise otevřeně podporují i některé veřejně známé osobnosti, například miliardář a vlastník sociální sítě X Elon Musk. DeSantis se ale podle odborníků v kampani příliš neosvědčil a jeho čísla se v průzkumech propadla od loňského ledna z kolem třiatřiceti procent na současných asi dvanáct procent.

Ron DeSantis
Zdroj: Reuters/Henry Nicholls

Oproti tomu na Haleyovou se začala stáčet pozornost relativně nedávno. V letech 2017 a 2018 zastávala úřad velvyslankyně USA při Organizaci spojených národů, předtím byla guvernérkou Jižní Karolíny. Oproti Trumpovi i jiným svým soupeřům se projevuje jako velká zastánkyně další vojenské pomoci Ukrajině.

V New Hampshiru se Haleyová podle průzkumů na Trumpa téměř dotáhla. Její cestu k možnému vítězství nastínil server Politico. „Superúterý 5. března je pro Haleyovou okamžikem pravdy, kdy se republikáni jednou provždy dozvědí, zda je životaschopnou Trumpovou alternativou, kterou měl být DeSantis,“ napsal server.

„Úplně bez šance není, a to zvlášť po odstoupení Chrise Christieho. Musí ale vyhrát příští týden v New Hampshire, aby měla vůbec nějakou šanci. I v případě vítězství ji čeká ještě dlouhá a těžká cesta,“ uvedl zase Pondělíček. Aktuálně ji podle průzkumů upřednostňuje skoro dvanáct procent republikánských voličů.

Nikki Haleyová
Zdroj: Reuters/Sam Wolfe

Třetím kandidátem, kterému se připisují šance Trumpovu nominaci ohrozit, je investor a zakladatel farmaceutické firmy Roivant Sciences Vivek Ramaswamy. Jeho kampaň se orientovala převážně na kritiku progresivní „woke“ kultury. Prohlašuje o sobě, že je kandidátem „zvenčí“, nikoliv dalším kariérním politikem. „Myslím, že další politik z establishmentu nebo kariérní politik, který odříkává hesla prověřená průzkumy veřejného mínění, nemá šanci Donalda Trumpa nejen porazit, ale ani se mu přiblížit,“ prohlásil Ramaswamy v červenci. V průzkumech se drží na více než čtyřech procentech.

Vivek Ramaswamy
Zdroj: Reuters/Rachel Mummey

Seznam kandidátů uzavírají texaský podnikatel a pastor Ryan Binkley a bývalý guvernér Arkansasu Asa Hutchinson. Ani jeden z nich nedosahuje v průzkumech čísel, která by mohla ostatním populárnějším kandidátům konkurovat.

Kandidatury se také již velká část uchazečů vzdala, například bývalý Trumpův viceprezident Mike Pence nebo zmiňovaný bývalý guvernér New Jersey Chris Christie, který odstoupil 10. ledna těsně před prvním kolem v Iowě.

Diskvalifikace v Coloradu a Maine

Zajímavou roli bude v dalších měsících hrát to, že soudy Trumpa ve státech Colorado a Maine shledaly nezpůsobilým ucházet se o Bílý dům podle ustanovení americké ústavy, které zakazuje zastávat úřad činitelům, jež se zapojili do „povstání nebo vzpoury“, a diskvalifikovaly ho tak z tamních primárek. Je prvním prezidentským kandidátem v historii USA, u kterého k tomu došlo.

Trump se proti rozhodnutím odvolal. Jeho případ posoudí Nejvyšší soud Spojených států na počátku února. Na Nejvyšším soudu USA aktuálně poměrem šest ku třem převažují soudci považovaní za konzervativní, z nichž tři nominoval sám Trump.

Státní tajemnice státu Colorado mezitím rozhodla, že se Trumpovo jméno na hlasovacích lístcích v primárkách objeví, píše NBC.

„Vše závisí na tom, zda to vyloučení posvětí Nejvyšší soud USA. Pokud ne, pak se vlastně nic neděje, a automaticky by tak pozbyly smyslu podobné návrhy v dalších státech. Pokud ano, pak by naopak tyto státy byly vázány rozhodnutím prezidenta vyloučit. Navíc se dá očekávat, že byly návrhy na jeho vyloučení podány v dalších státech a i ty by se musely řídit rozhodnutím Nejvyššího soudu. To už by problém samozřejmě byl a kandidatura Donalda Trumpa by tak skončila,“ vysvětlil Pondělíček.

V případě, že by k tomu došlo, přisuzuje server The Economist největší šance na zisk republikánské nominace do prezidentských voleb DeSantisovi. Za absence Trumpa by mu dalo přednost třicet osm procent republikánů, Haleyové a Ramaswamymu shodně po osmnácti procentech. The Economist ve svých statistikách částečně vychází ze sekundárních preferencí Trumpových příznivců.

Teoreticky by se ale republikánská strana výsledky primárek ani nemusela řídit. „Pravidla umožňují nepřipustit v určitých případech na nominační sjezd delegáty z konkrétních států. Stranické sekretariáty v konkrétních státech také mohou v extrémních případech výsledky hlasování ignorovat a na sjezd vyslat delegáty dle svého gusta. Teď takovým postupem například hrozí republikáni v Coloradu, pokud by se tamních primárek Trump nemohl účastnit,“ popsal Pondělíček.

„Teoreticky tedy asi možné je, aby i v případě Trumpova vítězství v primárkách strana jeho nominaci na sjezdu zastavila. Prakticky si lze ale těžko představit, na základě čeho by strana k takovému kroku sáhla,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 3 mminutami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 12 mminutami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 24 mminutami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 44 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 7 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.