Západní státy vyšetřují, zda Čína na jejich území provozuje nelegální policejní stanice

Nahrávám video

Nizozemsko je po Kanadě a Velké Británii dalším státem, který vyšetřuje zprávy médií, že Čína na jeho území provozuje nelegální policejní stanice. Oficiálně má úřad poskytovat svým občanům konzulární služby, podle španělské neziskové společnosti Safeguard Defenders ale slouží k zastrašování Číňanů žijících v zahraničí. A některé z nich nutí k návratu do vlasti. Dvě takové stanice působí podle Deníku N také v Praze.

Nizozemská vláda vyšetřuje, zda v Nizozemsku působí jménem čínské vlády dvě nelegální „policejní stanice“. S odvoláním na ministerstvo zahraničí o tom informovala agentura Reuters. Podle nizozemských médií působí jedno centrum v Amsterdamu a druhé v Rotterdamu; tvrdí, že nabízejí diplomatickou pomoc čínským občanům, ale nejsou registrována u nizozemské vlády.

Agentura AFP o kancelářích hovoří jako o „policejních stanicích“. Úřady jsou využívány k umlčování politických oponentů, uvedla televize RTL a investigativní web Follow the Money s odvoláním na čínského disidenta žijícího v Nizozemsku.

Peking se chlubí, že za poslední rok přesvědčil na 230 tisíc svých státních příslušníků podezřelých z trestné činnosti, aby se ze zahraničí vrátili zpět do Číny. Podle neziskové organizace Safeguard Defenders mu k tomu slouží právě nelegální úřady v cizích zemích.

Po celém světě má být čtyřiapadesát těchto „policejní stanice“, většina z nich se nachází v Evropě. Tři podle všeho fungují také v Kanadě, jedna na předměstí Toronta. Ve stejné lokalitě žije i aktivistka a novinářka Šeng Süeová. Tvrdí, že dosud jí čínské úřady vyhrožovaly přes internet. „Teď je tu čínská policejní stanice. Jen pár kilometrů ode mě. Tak se sama sebe ptám, kam dál mohu utéct?“ řekla Šeng Süeová.

K příznačné události došlo 16. října. V Pekingu začal sjezd komunistů a před čínským konzulátem v Manchesteru se sešli kritici prezidenta Siho. Když generální konzul strhnul jejich plakáty, poklidný happening se během chvíle změnil v násilnou rvačku. Minimálně jednoho demonstranta vtáhli na půdu čínského zastupitelství, kde ho surově mlátili.

Jejich „zákrok“ zachytilo video. Imigrant z Hongkongu skončil s řeznými ranami na obličeji a pohmožděninami na celém těle. Peking přišel se svojí verzí incidentu. „Narušitelé nelegálně vnikli na čínský generální konzulát v Manchesteru a ohrozili bezpečnost čínské diplomatické mise,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin.

A jak je to v Česku?

Deník N před zhruba čtrnácti dny uvedl, že také v Česku působí dvě čínské „policejní stanice“, na které se Číňané mohou obracet v případech, kdy potřebují vyřídit nové dokumenty nebo se mimo jiné stanou obětí trestného činu. Podle listu ale tato centra slouží také ke sledování příslušníků místní diaspory a ke sběru informací.

Aktivity dvou čínských center v Praze sleduje i Bezpečnostní informační služba (BIS). „Je možné také konstatovat, že nejen Čína, ale i některé další státy vyvíjejí aktivity ve snaze získat kontrolu nad vlastní diasporou v České republice. V této chvíli ovšem nemáme informace, že by tato činnost měla dopad na bezpečnost státu,“ sdělil mluvčí Ladislav Šticha Deníku N, podle kterého se věcí zabývá i ministerstvo zahraničí.

Zprávy o tom, že v Česku mohou působit dvě čínské nelegální policejní stanice, má i ministerstvo zahraničí. Spolupracuje s příslušnými orgány a složkami, které se věnují vyšetření záležitosti. Novinářům to při návštěvě Dauhá řekl ministr Jan Lipavský (Piráti).

„Spolupracujeme na tom s příslušnými orgány a složkami, které se nějakým způsobem věnují tomu, aby tu záležitost vyšetřily. Průběžně o tom komunikujeme i s čínskou stranou na pracovní úrovni,“ poznamenal Lipavský. „Na druhou stranu není žádný konkrétní závěr, ke kterému bychom nyní došli a mohli jsme ho sdílet s veřejností,“ dodal. 

Je to porušení naší suverenity, soudí analytička

Jde o instituce, které mají zprostředkovat kontakt mezi členy čínské komunity, kteří žijí v zahraničí a zároveň bezpečnostními složkami v Číně, řekla k existenci bezpečnostních center analytička společnosti Sinopsis Simona Fantová. Provozem jsou pověření lidé, kteří jsou v komunitě dobře známí a vážení, ale zároveň mají dobré kontakty na čínskou vládu.

„S jejich pomocí se čínská bezpečnost dokáže spojit s místními Číňany, často jim může pomoci s vyřízením různých konzulárních záležitostí, ale zároveň díky tomu může nad komunitou udržovat dohled.“

Analytička vnímá otevírání těchto policejních stanic jako porušení suverenity daných států, kde působí. V Číně se o nich otevřeně píše a lze získat informace o adresách a kontaktech na čínské policejní stanice v Česku, dodává. Sám Peking je na podobné vměšování přitom velmi háklivý.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 36 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...