Zástupci evropských stran představili své vize: zdanění internetových gigantů a skutečný boj za ochranu klimatu

Špičky evropských politických stran se v Maastrichtu střetly v první debatě před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Debata se točila kolem otázek, jako je digitální ekonomika, boj s klimatickými změnami a udržitelný rozvoj Evropy. Kandidáti, mezi nimiž nechyběl ani šéf frakce konzervativců a reformistů (ECR) Jan Zahradil, se ale mohli vyjádřit také k dalším otázkám.

„Technologické společnosti používají data, která jim dáváte zadarmo, a vydělávají na nich miliardy. Tomu musíme zabránit. Vaše data byste měli vlastnit vy. A pokud je budete sdílet, měli byste vědět, že těmto firmám pomáháte získat miliardy, ze kterých navíc neplatí daně. Společnosti, které vydělávají na vašich datech, z nich musí platit daně,“ řekl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který bude v nadcházejících volbách lídrem Strany evropských socialistů.

Guy Verhofstadt
Zdroj: ČT24

Timmermans se kromě jiného několikrát poměrně důrazně opřel do amerického prezidenta Donalda Trumpa, například při ostré kritice jeho přístupu k ochraně klimatu, který označil za „idiotství“.

Výzvám budoucnosti dokáže čelit jen jednotná Evropa

Na pódiu v Maastrichtu se před převážně mladým publikem hovořilo anglicky. Své řečnické schopnosti předvedl i šéf liberální frakce ALDE Guy Verhofstadt, který zdůrazňoval nutnost jednoty Evropy.

„Budoucnost budou řídit impéria: Čína, Indie, Spojené státy nebo Ruská federace. Žít v takovém světě bude úplně jiné než před třiceti lety. Bude to svět, ve kterém budou tyto státy ohrožovat hodnoty a způsoby života a myšlení. Musíme vytvořit silnou a sjednocenou Evropu, která tomu bude schopná čelit,“ žádal Verhofstadt.

Bas Eickhout
Zdroj: ČT24

Jen mluvit o změnách klimatu nestačí

Při ochraně klimatu Verhofstadt mimo jiné vyzval k „ofenzivnějšímu přístupu“, kandidát zelených Bas Eickhout prosazoval, aby se centrem celého unijního snažení kromě ochrany klimatu – též třeba v obchodních smlouvách – stala likvidace chudoby.

„Klimatické změny jsou jednou z největších výzev, kterým musíme čelit, a to i na evropské úrovni. Tyto změny na sebe strhávají čím dál víc pozornosti, ale jenom mluvit o nich nestačí, musíme také jednat. Strana evropských Zelených ví, jak se k tomuto problému postavit. Musí to jít ruku v ruce se sociální spravedlností. To je nová Evropa, za kterou bojujeme. Zelená a sociální Evropa.“

Violeta Tomičová
Zdroj: ČT24

Daně internetových gigantů ve prospěch sociálních systémů

Potřebu silnějšího evropského sociálního pilíře a například evropská pravidla pro minimální mzdu prosazovala zástupkyně evropské levice Violeta Tomičová: „Všechny společnosti jako Google, Amazon a Facebook by měly platit daně v zemích, ve kterých působí. Tyto peníze budou potřeba na sociální systém, vzdělání a také k přechodu na obnovitelné zdroje energie. Musíme se zbavit všech daňových rájů a vytvořit stejný daňový systém pro všechny.“

Jan Zahradil během debaty v Maastrichtu
Zdroj: ČT24

Jan Zahradil opakovaně zdůrazňoval, že hlavní slovo v unijním dění by měly mít členské státy, jejichž hospodářský výkon a podmínky se navzájem výrazně odlišují a které by třeba místo posilování evropské pobřežní stráže uvítaly v případě potřeby větší pomoc s rozvojem vlastních odpovídajících kapacit. 

„V Evropě stále panují rozdíly mezi členskými zeměmi a my to musíme respektovat. Průměrný plat v Holandsku je dva tisíce eur, v České republice je to tisíc eur. Jde o jasný příklad toho, že celoevropské řešení problémů není vždy možné, v některých případech se musí najít řešení na míru.“

Všichni kandidáti například slíbili, že pokud by se skutečně dostali do čela budoucí Evropské komise, vybírali by do ní ženy a muže ve stejném počtu.

Přibližně hodinu a půl trvající debaty se nezúčastnil Manfred Weber. Právě on má zřejmě největší šanci vystřídat na podzim v čele Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, protože stojí v čele kandidátky Evropské lidové strany (EPP), jež nyní vede v průzkumech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 3 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 14 hhodinami
Načítání...