Trump zrušil cestu svých vyjednavačů do Pákistánu. Íránci se s nimi nechtěli setkat

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump v sobotu zrušil cestu svých vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera do pákistánského Islámábádu, kde původně měli s Íránem vést patrně nepřímé mírové rozhovory. V Pákistánu, který tento měsíc zprostředkoval příměří mezi USA a Íránem, měla americká delegace navázat na bezvýsledné mírové rozhovory se zástupci Teheránu z předminulého víkendu. Zpráva přichází krátce poté, co agentury informovaly o odjezdu íránského ministra zahraničí Abbásse Arakčího z Pákistánu.

„Před chvílí jsem svým lidem chystajícím se odletět řekl: ,Ne, nepoletíte tam 18 hodin. My máme všechny trumfy v ruce. (Íránci) nám mohou zavolat, kdykoli budou chtít, ale vy už nebudete podnikat žádné další 18hodinové lety, abyste tam seděli a mluvili o ničem,‘“ řekl šéf Bílého domu.

Írán podle médií už v pátek avizoval, že se jeho zástupci přímo s americkou delegací nesetkají. Podle televize al-Arabíja zřejmě i proto, že delegaci tentokrát neměl vést americký viceprezident JD Vance.

Arakčí v sobotu předal pákistánským vyjednavačům požadavky Teheránu i jeho výhrady k americkým nárokům. V sobotu odpoledne pak Íránci ze země odcestovali. Íránský ministr se setkal se šéfem pákistánských ozbrojených sil Ásimem Munírem, klíčovou postavou ve zprostředkování mírových jednání mezi USA a Íránem. Podle agentury AP jednal také s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Arakčí poté podle BBC na sociálních sítích napsal, že má v plánu pokračovat do Ománu a do Ruska s cílem jednat se svými partnery o bilaterálních otázkách a vývoji v regionu.

Pákistán se snaží o mírové rozhovory mezi USA a Íránem, které mají ukončit válku, jež začala 28. února americko-izraelskými útoky na Írán. Ten v odvetě útočil na Izrael a země v Perském zálivu, kde jsou americké základny, a na tamní průmyslovou, zejména ropnou infrastrukturu.

Od 8. dubna platí příměří, původně bylo dvoutýdenní, ale tento týden americký prezident Donald Trump oznámil, že ho prodlužuje do doby, než Írán předloží jednotný mírový návrh a budou dokončena jednání.

Nahrávám video

K hlavním sporným bodům jednání patří íránský jaderný program, který USA a Izrael označují za hrozbu, kvůli níž válku proti Íránu začaly, či znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Ten Teherán v reakci na americko-izraelské údery de facto zablokoval a Spojené státy pak v oblasti zahájily námořní blokádu Íránu ve snaze omezit jeho příjmy z prodeje ropy.

Íránský prezident vyzval k šetření

Íránský prezident Masúd Pezeškján vyzval obyvatele, aby šetřili s elektřinou. Reaguje na problémy s dodávkami proudu mimo jiné i v důsledku amerických a izraelských útoků, informovala agentura DPA.

Pezeškján podle íránské tiskové agentury Mehr prohlásil, že je nutné snížit spotřebu. „Doma by se měla rozsvěcet pouze dvě světla místo deseti – co je na tom špatného?“ ptal se íránský prezident.

Pezeškján připisuje problémy s dodávkami elektřiny na prvním místě vojenským útokům Spojených států a Izraele na infrastrukturu a také „obléhání“, čímž má na mysli americkou blokádu íránských přístavů. Poškození energetických zdrojů však zatím nezávislé zdroje nepotvrdily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...