Zelenského strana má nadpoloviční podporu. Ukrajinci stále považují Putina za hrozbu

Strana nového ukrajinského prezidenta má pro parlamentní volby nadpoloviční podporu. Ukrajince nejvíc trápí válka na východě a nízké platy. Většinově podporují směřování země na západ a Rusko považují za hrozbu pro vlastní nezávislost. Ukázal to průzkum, který provedla agentura SOCIS na přelomu května a června se čtyřmi tisíci respondenty. Předčasné parlamentní volby se asi uskuteční 21. července. Kdyby je ústavní soud zrušil, konaly by se v řádném říjnovém termínu.

K volbám plánuje jít 84 procent voličů. Z nich by 51 procent volilo stranu Sluha lidu prezidenta Volodymyra Zelenského, deset procent Evropskou solidaritu jeho předchůdce Petra Porošenka, po devíti procentech Opoziční platformu Jurije Bojka a Vlast julije Tymošenkové, po pěti procentech Sílu a čest Ihora Směška a Hlas Svjatoslava Vakarčuka. Ostatní strany mají méně než tříprocentní podporu.

Sluha lidu slibuje proměnu Ukrajiny především ve smyslu skoncování s korupcí a profiluje se jako strana pro všechny občany nehledě na jejich mateřský jazyk. Evropská solidarita se vymezuje hlavně svou neústupností vůči ruské agresi, jasným prozápadním směřováním a podporou ukrajinské národní i náboženské emancipace na Moskvě.

Opoziční platforma reprezentuje zájmy příznivců užších kontaktů s Ruskem a má vyšší podporu na jihovýchodě mezi ruskojazyčnou populací. Vlast buduje svou image především kolem charismatu své předsedkyně a slibuje konec korupce. Síla a čest nabízí osobnosti s minulostí z armády nebo tajných služeb a Hlas je liberální, prozápadní a městskou stranou.

Volební preference na Ukrajině
Zdroj: ČT24/SOCIS

Volby se konají smíšeným systémem. Polovina poslanců je volena poměrně a jejich strana musí překonat pětiprocentní hranici. Druhá polovina je volena většinově. Vzhledem k ruské okupaci Krymu a části Donbasu se asi 12 procent voličů nemůže hlasování zúčastnit. V parlamentu pro ně zůstává část křesel vyhrazených a prázdných.

Putin je hrozba podle více než poloviny Ukrajinců

Průzkum ukázal i další názory a nálady. Asi dvě třetiny Ukrajinců považují situaci v zemi za napjatou, jen pětina za stabilní. Správným směrem se vyvíjí podle čtvrtiny respondentů, nesprávným podle pětiny. Polovina si myslí, že jak v čem.

Za největší problémy země považují Ukrajinci vojenský konflikt na východě (62 %), nízké platy a důchody (49 %), zvýšení cen komunálních služeb (44 %), obecné zdražování (29 %), korupci vlády (23 %) nebo nezaměstnanost (22 %).

V zahraniční politice má k Evropské unii dobrý vztah 71 a špatný 20 procent, k NATO 56, respektive 33 procent a k Rusku 30, respektive 60 procent respondentů. Vztah k Rusku se propadl po ruské vojenské invazi v roce 2014 a od té doby se drží a podobné úrovni. Vladimira Putina a Rusko považuje za trvající hrozbu pro nezávislost a územní celistvost země 56 procent respondentů, naopak 32 procent si myslí, že tato hrozba se zveličuje.

V případě referenda o vstupu do EU by 68 procent Ukrajinců hlasovalo pro a 17 procent proti, u NATO stejné ukazatele 51 ke 29 procentům. Zároveň si 36 procent Ukrajinců přeje vlastní cestu rozvoje, 32 procent chce usilovat o členství v EU, 16 procent chce rozvíjet vztahy s EU i sousedními zeměmi na východě a 13 procent chce obnovit přátelské vztahy s Ruskem a Společenstvím nezávislých států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...