Zelenskyj přijel do Varšavy kvůli usmíření historické křivdy

Polsko a Ukrajina „nalézají společný jazyk a metody jednání v otázce volyňského zločinu a citlivých otázek naší historie“, uvedl ve středu Tusk na společné tiskové konferenci se Zelenským. „Budeme Ukrajině pomáhat, ale budeme také dbát na naše národní zájmy a toho jsou si vědomy obě strany,“ dodal.

Zelenskyj následně poznamenal, že na detailech již pracují obě ministerstva kultury, která mají záležitost na starosti. „Musíme se posunout vpřed. Jsme sousedé a Rusko je naše největší hrozba. Tato hrozba existuje dnes, bude existovat i zítra a my musíme udělat vše pro posílení naší spolupráce,“ doplnil ukrajinský prezident.

Středeční setkání je do jisté míry přelom v polsko-ukrajinských vztazích. Spor mezi oběma zeměmi trvá od roku 2017, kdy se v jedné z polských obcí občané rozhodli sundat památník UPA. Kyjev následně pozastavil všechny exhumační práce polských specialistů na ukrajinské straně hranice, přiblížil zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

„Od té doby zejména byl spor využíván v domácí polské politice, především během vlády strany Právo a spravedlnost. Před ruskou invazí v roce 2022 to bylo aktuální, velmi bolavé téma pro spoustu Poláků,“ řekl novinář. „S nástupem nové vlády v Polsku přišlo nové momentum,“ dodal.

Nicméně i současný ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz uvedl, že pokud Kyjev a Varšava nedořeší spor kolem volyňského masakru a nebudou umožněny exhumace polských obětí, tak z jeho pohledu Polsko nebude moci souhlasit se vstupem Ukrajiny do západních struktur. „Je to důležitá věc pro řadu příznivců minulé i současné vlády,“ upozornil Papadopulos.

V listopadu 2024 se polský a ukrajinský ministr kultury dohodli, že exhumační práce na ukrajinské straně budou pokračovat. Návštěva Zelenského v Polsku byla plánovaná a má symbolizovat, že nastává posun. Snahy o smíření probíhaly již celá desetiletí. Polští a ukrajinští prezidenti se pravidelně scházeli nad hroby polských obětí volyňského masakru již od devadesátých let 20. století.

Historické pozadí

Za druhé světové války mezi lety 1943 a 1944 ukrajinští povstalci ve Volyni na západní Ukrajině, kterou tehdy okupovalo nacistické Německo, zmasakrovali desetitisíce polských civilistů. Zabíjení vrcholilo při takzvané krvavé neděli, kdy 11. července 1943 bojovníci UPA zaútočili na zhruba 150 polských vsí, kde zahynulo přes deset tisíc Poláků.

Oběťmi se na Volyni v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Přesný počet obětí není znám, historici odhadují, že o život přišlo padesát až 120 tisíc Poláků, včetně žen a dětí.

Ukrajinští historici zase připomínají masakry civilistů při „odvetných akcích“ polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až dvacet tisíc Ukrajinců. „Ukrajinci hovoří o tragédii, my o genocidě. Ukazujeme jim, jak závažné ty zločiny byly. Oni zase tvrdí, že to byla součást války za jejich nezávislost,“ vysvětlil mluvčí polského Institutu paměti národa Rafał Leśkiewicz.

Během desetiletí pod nadvládou Moskvy bylo toto téma tabu a oba národy o něm dodnes diskutují obtížně. Mnoho obětí nebylo nikdy nalezeno ani identifikováno.

„Pro řadu Ukrajinců se volyňský masakr odehrál ve státě, který tehdy neexistoval. Pro ně to bylo zahraničí. Tedy nebyl to důležitý politický problém na Ukrajině. V Polsku bylo velmi bolavě vnímáno, že ukrajinská strana umožňovala Němcům hledat hroby tehdejších vojáků wehrmachtu,“ dodal Papadopulos.

Podpora Ukrajiny

Polsko, které nyní předsedá Radě EU, je jedním z hlavních spojenců Ukrajiny, která se již téměř tři roky brání plnohodnotné ruské agresi. „Poláci pomáhají Ukrajině od prvního dne války a naše podpora bude pokračovat. Tato válka skončí pro Ukrajinu a Západ vítězně, jsme si jistí, že tato agrese bude poražena,“ uvedl Tusk na společné tiskové konferenci se Zelenským.

Oba státníci spolu hovořili právě o posílení vzájemné spolupráce, mimo jiné pokud jde o dodávky zbraní či následnou rekonstrukci Ukrajiny. Řešili i nástup Trumpovy administrativy. „Spojené státy jsou naším partnerem, garantem stability, jsou největším dárcem Ukrajiny, díky nim můžeme bojovat proti ruské agresi,“ řekl Zelenskyj s tím, že budou s Američany i nadále spolupracovat.

„Nechceme ale jen, aby válka skončila, chceme, aby byl mír spravedlivý a trvalý a zaručil, že se Rusové nevrátí,“ dodal Zelenskyj. Spojené státy budou podle Tuska s Ukrajinou a Evropou spolupracovat na bezpečnosti, pokud bude Evropa brát bezpečnostní výzvy vážně.

Útoky proti letadlům

Tusk řekl, že Rusko plánovalo teroristické útoky proti leteckým společnostem nejen v Polsku, ale i po celém světě. Vyzval civilizovaný svět ke společnému postupu. Kreml již dříve odmítl obvinění, že Rusko stálo za sabotážemi a žhářskými útoky v Evropě.

„Nebudu zabíhat do podrobností, mohu jen potvrdit opodstatněnost obav, že Rusko plánovalo teroristické útoky v letecké dopravě, a to nejen proti Polsku, ale proti aerolinkám po celém světě,“ prohlásil premiér.

„Sabotážní akce, různé verze války, jakou Rusko vypovědělo nejen Ukrajině, ale celému civilizovanému světu, vyžadují společné kroky,“ řekl Tusk. „Polsko sehrává klíčovou roli v Evropě v akcích proti sabotážím a diverzím, které Rusko organizuje nejen na polském území,“ dodal podle serveru Wirtualna Polska.

V médiích se dříve objevily zprávy, že i v Polsku testovali ruští agenti rozesílání zápalných balíčků kurýrními službami a leteckou dopravou. Západní bezpečnostní činitelé mají podezření, že ruská rozvědka stála za spiknutím, jehož cílem bylo umístit zápalná zařízení v balíčcích do nákladních letadel mířících do Severní Ameriky.

Jeden balíček vzplál v přepravním uzlu v Německu a další se loni vznítil ve skladu v Anglii. Rusko podle polské vlády vede hybridní válku proti Polsku a dalším západním zemím v odvetě za jejich podporu Ukrajiny v jejím boji proti ruské invazi.

Polská vláda také obvinila Rusko a jeho spojence Bělorusko z vyvolávání migrační krize na východní hranici Evropské unie s cílem vyvolat chaos a rozdělení v EU. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski loni nařídil uzavřít jeden ze tří ruských konzulátů v zemi v reakci na sabotáže, včetně žhářských útoků, za kterými podle něj stála Moskva, připomněla agentura.

Jednání prezidentů

Zelenskyj ve středu jednal také se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. Rovněž polský prezident podle serveru Wirtualna Polska na tiskové konferenci zmínil Volyň a pokračující jednání ohledně tohoto citlivého tématu. Zároveň podle agentury PAP řekl, že hlavními tématy jednání byl ukrajinský vstup do EU a NATO.

Bezpečnost Ukrajiny v podstatě mohou zaručit pouze země Severoatlantické aliance, řekl Duda. „Nejsilnější zárukou bezpečnosti pro Ukrajinu by bylo členství v NATO,“ uvedl Duda, podle něhož vstup země do Aliance bude „pravděpodobně možný až po skončení války“, ale vyjádřil názor, že členské státy by měly Kyjevu udělit formální pozvánku. Počet zemí, které se k tomu staví kladně, podle něj roste.