Židovské osady na etiketách. Potraviny z okupovaných území nemají být „izraelské“, rozhodl soud EU

Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že na potravinách pocházejících z území okupovaných od června 1967 Izraelem musí být uveden údaj o konkrétním místu jejich původu, včetně židovských osad. Uvedl, že v opačném případě by byla informace o původu zboží klamavá. Opatření má zajistit, aby produkty z židovských osad na okupovaném území, tedy ze Západního břehu Jordánu nebo Golanských výšin, byly jasně označeny a neměly pouze štítek, že pocházejí z Izraele. Verdikt soudu v Lucemburku je pro členské státy závazný. Podle Izraele je rozhodnutí morálně chybné.

Izraelské ministerstvo zahraničí v oficiální reakci uvedlo, že „Izrael rozhodně odmítá rozhodnutí Soudního dvora EU, který se nechal zatáhnout do politické kampaně s cílem použít na Izrael a jeho jedinečný charakter dvojí metr“.

Ministerstvo upozornilo, že na světě existuje na 200 různých územních sporů, které se neřeší u soudu. „Jde o diskriminační politické rozhodnutí,“ míní izraelské ministerstvo zahraničí, podle kterého je výrok soudu v rozporu s pozicemi EU a „deformuje mír“.

„Rozhodnutí posiluje palestinskou samosprávu v jejím odmítání jednat přímo s Izraelem, je odměnou pro ty, kdo Izrael nenávidí, a pro radikály, kteří propagují bojkot proti Izraeli a popírají jeho právo na existenci,“ upozornilo ministerstvo zahraničí. Soudní verdikt naopak přivítala Organizace pro osvobození Palestiny (OOP).

Izraelský ministr dopravy Bezalel Smotrič podle tamního tisku prohlásil, že soudci v Lucemburku se postavili na stranu radikálů z Pásma Gazy, kteří ostřelují Izrael. Z tohoto palestinského území bylo do Izraele v úterý ráno odpáleno mnoho raket, proti kterým zasáhla izraelská protivzdušná obrana.

Evropská komise doporučila přesné označování původu zboží jako nikoli izraelského, ale jako produktu z židovské osady, už v roce 2015. Izrael v tom však viděl povzbuzení stoupenců hnutí, které doporučuje čelit izraelskému útlaku Palestinců bojkotem izraelské kultury a ekonomiky. Považoval to za diskriminační krok, avšak Komise trvala na tom, že jde o technické, nikoli politické rozhodnutí.

Česká Poslanecká sněmovna tehdy dospěla k názoru, že rozhodnutí EK nezakládá povinnost vnitrostátních orgánů členských států EU podle něj jednat. Některé země EU nicméně už nyní zboží z osad prodávají s etiketou obsahující přesný popis původu.

Záležitosti se již v pondělí věnoval izraelský tisk. Připomněl, že pokud soud rozhodne v neprospěch Izraele a někdo pak v určité členské zemi EU objeví například víno z osady Pesagot označené jako izraelské, může věc oznámit a soud příslušné země se pak opře o rozhodnutí soudu EU.

Izrael zahájí kampaň

Izraelské ministerstvo zahraničí, které verdikt očekávalo, se chystá vyslat své zástupce do evropských zemí na příslušné úřady, například na ministerstva zemědělství nebo hospodářství, a trpělivou diplomacií dosáhnout toho, aby státy prosazovaly mírnou interpretaci soudního výroku.

Vedena má být i širší kampaň, která evropské veřejnosti vysvětlí, že rozhodnutí týkající se osad může skončit bojkotem izraelského zboží jako takového.

Izrael okupuje Západní břeh Jordánu i Golanské výšiny od roku 1967 a buduje tam osady pro Židy. Odporuje to mezinárodnímu právu, jímž se řídí EU a podle nějž se mělo o osudu okupovaného území vyjednávat. Mírové rozhovory se Sýrií i s Palestinci ale zkrachovaly.

Ani v Kanadě se nesmí vína ze Západního břehu označovat jako izraelská

Stejný spor řešily také soudy v Kanadě, kde letos v červenci federální soud rozhodl, že vína židovských osadníků z okupovaného Západního břehu nesmí být v zemi označována jako izraelský výrobek. Podle názoru soudu je takové označení nepřesné a spotřebiteli dává zavádějící informaci, informoval deník The Jerusalem Post.

„Označování vín z izraelských osad jako výrobek Izraele je nepřesné a zavádějící. Kanadské federální zákony vyžadují, aby potravinové výrobky, včetně vín, které se prodávají v Kanadě nesly pravdivé, ne klamavé a ne zavádějící označení země původu,“ citoval deník z verdiktu soudu. Toto rozhodnutí však kritizovalo izraelské ministerstvo zahraničí i kanadské židovské organizace. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 10 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...