Žily s islamisty, teď je nikdo nechce. Nevěsty džihádistů chtějí do Evropy i za cenu vězení

Nahrávám video

Do Francie se během několika týdnů vrátí desítky radikálů, kteří byli zajati v Sýrii. Právě Francouzi tvoří největší skupinu zahraničních bojovníků původem z Evropy. Jejich návrat výrazně zvyšuje bezpečnostní hrozby v zemi i na kontinentu, varují experti. Hrozbu představují i „nevěsty džihádistů“, které strávily roky v samozvaném chalífátu Islámského státu (IS). Francouzská vláda proto s jejich repatriací nespěchá.

Do Francie se má vrátit na 130 džihádistů, kteří bojovali v Sýrii a mají francouzské občanství. Návrat radikálů do vlasti zorganizuje sama Francie kvůli obavám, aby se po plánovaném stažení Spojených států ze Sýrie nedostali radikálové na svobodu. „Jsou v syrských věznicích, ale mohou se dostat na svobodu a chtějí zpět. Po svém návratu poputují okamžitě do vazby,“ prohlásil francouzský ministr vnitra Christophe Castaner.

Gilles Kepel z Institutu politických studií v Paříži zdůraznil, že „Francie si jejich návrat opravdu nepřeje“. Autor řady publikací o problematice islámu ve své nejnovější knize vysvětluje zájmy klíčových hráčů včetně Francie i to, jak mohou její vlastní džihádisté představovat časovanou bombu.

„Ve vězení je jich už teď několik stovek. A mnozí z nich budou brzy propuštěni, protože dostali mírné tresty – obvykle dva až tři roky. Bude obtížné je začlenit do společnosti a není možné je vyhostit, protože to jsou Francouzi,“ konstatoval Kepel, který má české kořeny.

Francie islámské radikály prověří ve vězení

„Tito lidé jsou označeni písmenem S, což znamená bezpečnostní riziko, ale je potřeba říct, že těchto asi 130 navrátilců není zdaleka prvních. V minulosti se z válečné zóny v Iráku a Sýrii vrátily asi tři stovky lidí, mezi nimi ženy i děti. I většina z těch 130 jsou ženy a děti,“ informoval novinář serveru Info.cz Milan Rokos, který se dlouhodobě zabývá Francií a Blízkým východem.

Podle něj má ve Francii vzniknout asi 1500 míst v sekcích speciálně pro islámské radikály.
„Ty sekce by měly být dvou druhů. V prvním budou umístěni na tři měsíce. To by byla vyhodnocovací fáze, kde na ně budou dohlížet psychologové, poradci i imámové. Tam se vyhodnotí riziko, jestli budou páchat trestné činy a přesvědčovat spoluvězně k přechodu na víru. Pokud ano, tak budou umístěni někam na samotku, pokud ne, měli by jít do normální věznice,“ podotkl Rokos.

IS v současnosti ovládá už jen malou syrskou enklávu východně od Eufratu. Před konečným bojem, k němuž se schyluje, z ní během posledních dní uteklo přes deset tisíc civilistů včetně žen a dětí džihádistů.

Nevěděla jsem, že to bude takové, hájí se francouzská nevěsta

Tým reportérů televize France 24 našel Francouzku, která se k IS dobrovolně přidala, ale teď se chce vrátit. „Snažím se odjet už dlouho. Ale bez peněz to je nemožné,“ říká bezdětná Mathilde, která tvrdí, že pochází z Tours a do Sýrie přijela před čtyřmi lety.

Z obklíčené enklávy prchá, aby si zachránila život. „V této fázi buď odjedete a je skoro jisté, že skončíte ve vězení, nebo zůstanete a je stoprocentně jisté, že zemřete. Já chci do vězení, jiní si vybrali smrt,“ uvedla francouzská „nevěsta džihádistů“.

Život v chalífátu ji prý zklamal, zvěrstva a ideologii IS ale ani jednou neodsoudila. „Kdybych to věděla, nejela bych sem. Nevěděla jsem, že to bude takové, hodně lidí to nevědělo. Neříkám, že to bylo strašné, nic mi neudělali, nikdo mi neubližoval, nemučil, nebil. Zacházeli se mnou dobře, ale nebylo to to, co jsem hledala,“ říká Mathilde, která tvrdí, že do Sýrie přišla ještě před útoky.

K cestě do Sýrie ji prý přiměl první manžel, sám ale zůstal ve Francii. Tam byl odsouzen za terorismus a i ona byla zahrnuta do rozsudku. „(Dostala jsem) 10 let vězení, z toho dvě třetiny podmíněně, za terorismus předpokládám,“ podotkla Francouzka.

Chceme normální život, tvrdí žena

Francouzská vláda s repatriací těchto žen nespěchá. „Problém je ideologie, způsob uvažování, který se vládě nelíbí. Ale ti, kteří se chtějí vrátit do Francie, nechtějí páchat teroristické činy, zabíjet náhodné lidi v supermarketu. Chceme se jen vrátit a mít normální život,“ tvrdí Mathilde.

Evropany přitom nechtějí ani Kurdové. „Cizí země si musí vzít zpět své občany a postavit je před soud. Nemáme prostředky na to, abychom je soudili. Alternativou by byla OSN: mohla by vytvořit zvláštní tribunál přímo tady,“ míní člen Syrských demokratických sil Mustafa Bali.

Lidé považovaní za nebezpečné se tak stali kartou ve vyjednávání. Jejich osud závisí na mnoha okolnostech. Vyhlídka na „normální život ve Francii“ se ovšem jeví jako iluzorní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 15 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 35 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.