Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
Křesťanskodemokratická unie (CDU), její bavorská sesterská Křesťansko-sociální unie (CSU) a sociální demokracie (SPD), které tvoří německou vládu, o reformním balíku jednaly několik měsíců. O posledních sporných bodech předsedové stran – kancléř Merz, bavorský premiér Markus Söder a spolupředsedové SPD Bärbel Basová a Lars Klingbeil – vyjednávali ve středu večer. Ve čtvrtek výsledky rozhovorů představili veřejnosti.
„Naše země dokáže víc, naše země chce víc,“ řekl Merz. Němci podle něj nyní žijí v době „velkých nejistot a velkých otázek“, ve společnosti je ale podle něj zájem o reformy, které by zemi připravily na budoucí výzvy. „Zapojte se, podpořte nás teď u potřebných reforem,“ vyzval kancléř obyvatele Německa.
Podle Merze se koaliční strany definitivně dohodly, že přijmou všech 33 doporučení, které nedávno představila vládní důchodová komise. Už dříve řekl, že si vláda nemůže dovolit jednotlivá opatření z balíku vyjímat či odmítat, protože se vzájemně doplňují a vyvažují.
Komise navrhla mimo jiné postupné zvyšování věku odchodu do důchodu na 68 let v roce 2051. Lidé narození po roce 1964 mají nyní podle zákona nárok na odchod do penze v 67 letech. Do systému by měl také přibýt kapitálový pilíř, část příspěvků do důchodového systému by tak putovala na akciové trhy. Do povinného důchodového pilíře by měli přispívat poprvé i politici a živnostníci. Omezena by měla být možnost předčasného odchodu do důchodu bez srážek. Minimální věk odchodu do důchodu by měl být 64 let.
Už dříve se strany německé vlády dohodly na reformě zdravotnického systému, příslušné zákony už projednávají poslanci Spolkového sněmu. Nyní navíc představily plán na zrušení možnosti získat neschopenku po telefonu. Tuto možnost zavedla německá vláda v roce 2023 za pandemie covidu-19. „Počet dní na neschopence je v Německu příliš vysoký,“ uvedl Merz.
Změny v daních
Podstatnou částí balíku je reforma daně z příjmu, která by měla pomoci především lidem s nízkými a středními příjmy. Platit by měla začít od ledna příštího roku a podle Merze by průměrné domácnosti mělo zůstat v peněžence ročně až 600 eur (14 500 korun) navíc. Celkově by měla reforma přijít státní kasu ročně na deset miliard eur (242 miliard korun).
Výpadek by měla financovat změna sazeb takzvané daně pro bohaté. Od ročního příjmu 250 tisíc eur (šest milionů korun) a více by měla být nově 45 procent, od 280 tisíc eur (6,7 milionu korun) a více 47 procent. Na zvažovaném zvýšení dědické a majetkové daně se strany nedohodly.
Cílem další části reformního balíku je odstranit přebytečnou byrokracii. Merz řekl, že vláda se chce soustředit na přebujelé povinnosti související s ochranou osobních dat, která často klade překážky dobrému fungování státu.
Jednotlivé zákony spojené s reformním balíkem by chtěl kabinet Spolkovému sněmu předložit na podzim. Cílem je podle Merze schválit je ještě do konce tohoto roku.
