„Zpravodajský tah století.“ Američané a Němci společně špehovali stovku svých nepřátel i spojenců

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) společně s německou Spolkovou zpravodajskou službou (BND) po dlouhá desetiletí odposlouchávaly tajnou komunikaci nejen rivalských zemí, ale také spřátelených států. Zjistily to německá televize ZDF, americký deník The Washington Post a švýcarská televize SRF, podle kterých Američané s Němci upravovali šifrovací stroje švýcarské společnosti Crypto, kterou tajně vlastnili.

Příležitost k ovládnutí společnosti Crypto se tajným službám naskytla na konci 60. let minulého století, když se zakladatel firmy Boris Hagelin rozhodl odejít na odpočinek. Operaci CIA nazvala „Minerva“, BND ji označovala jako „Rubikon“.

V důsledku utajeného vlastnictví společnosti Crypto měli Američané s Němci možnost vstupu do jejích výrobků a tedy příležitost číst komunikaci více než 130 vlád a tajných služeb.

Firma Crypto
Zdroj: Arnd Wiegmann/Reuters

„Byl to zpravodajský tah století,“ citovala trojice médií příslušné hodnocení CIA. „Zahraniční vlády platily USA a Západnímu Německu slušné peníze za privilegium, že jejich nejtajnější komunikaci mohou číst nejméně dva cizí státy a možná až pět či šest,“ napsal The Washington Post s připomínkou, že západní rozvědky někdy výsledky svých zjištění poskytovaly spojencům.

Podle informací ZDF se CIA a BND přely o to, které vlády zmanipulované šifrovací zařízení dostanou. „Němci nechtěli špehovat spojenecké země, zatímco Američané chtěli sledovat v podstatě každou vládu,“ cituje německá televize obsah jednoho z dokumentů, který má k dispozici. 

Íránští klerici, argentinská armáda, libyjští představitelé i Vatikán

Němci i Američané sledovali i komunikaci íránských kleriků za krize v roce 1979, kdy íránský dav obsadil americké velvyslanectví v Teheránu a zajal 66 amerických rukojmí, poskytli Velké Británii za války o Falklandy informace o argentinské armádě či vyslechli vzájemné gratulace libyjských představitelů po bombovém útoku na berlínské diskotéce v roce 1986.

Stejně tak Američané s Němci věděli o vraždách, které organizovaly jihoamerické diktátorské režimy.

Zpravodajské služby BND a CIA odposlouchávaly také komunikaci Svatého stolce, protože Vatikán při pořizování šifrovacího zařízení spoléhal právě na přístroje domněle neutrálního Švýcarska. Díky tomu USA například zjistily, že se během americké invaze do Panamy v prosinci 1989 ukryl panamský vůdce Manuel Noriega právě na ambasádě Svatého stolce. Začátkem ledna se Noriega v americkém obklíčení vzdal a později byl odsouzen na 40 let za obchodování s drogami.

Riziko prozrazení bylo příliš vysoké

BND se z operace stáhla po sjednocení Německa v roce 1993, v době, kdy byl kancléřem Helmut Kohl. Znovusjednocená země byla pod podezíravým pohledem ostatních evropských států a riziko prozrazení bylo příliš vysoké. 

„Při zvážení rizika (…), snahy jednat vůči ostatním státům fér a v situaci, kdy se snižovaly hrozby, bylo správné rozhodnutí vydat se jinou cestou a nepokračovat do budoucna v těchto operacích,“ řekl stanici ZDF bývalý koordinátor tajné služby Bernd Schmidbauer.

Německo následně odprodalo svůj podíl ve společnosti Crypto Američanům za 17 milionů dolarů. CIA podle The Washington Post v projektu pokračovala až do roku 2018, kdy se z firmy rovněž stáhla. 

Zásadní nevýhodou špionážního programu CIA a BND byla skutečnost, že hlavní američtí soupeři, tedy Sovětský svaz a Čína, přístroje společnosti Crypto nikdy nepoužívali.

Švýcarsko zahájilo vyšetřování, americké a německé úřady mlčí

V roce 2018 se firma Crypto rozdělila na dvě společnosti, současní představitelé prý o předchozích praktikách nemají informace. Podle agentury AFP ale švýcarská vláda až do odvolání zakázala vývoz šifrovací techniky vyráběné v obou nástupnických společnostech a nařídila vyšetřování.

Německá Spolková zpravodajská služba, úřad kancléřky, americká vláda a americké zpravodajské služby CIA a NSA se k věci podle televize ZDF odmítly vyjádřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...