Akademie věd ocenila talentované výzkumníky prémií ve výši desítek milionů korun

Matematička Šárka Nečasová, biolog Vojtěch Novotný a fyzikální chemik Patrik Španěl letos získali od Akademie věd prestižní Akademickou prémii – grant ve výši až 30 milionů korun určený špičkovým vědcům, který mohou čerpat v průběhu šesti let. Šest mladých vědeckých talentů také dostalo prémii Lumina quaeruntur, se kterou se pojí částka až čtyři miliony korun ročně po dobu pěti let.

Nečasová se zabývá matematickými analýzami modelů mechaniky tekutin, dynamiky pevných látek a jejich vzájemného působení. Podle Akademie věd mohou posunout výzkum v biomedicíně, například v predikci vývoje krevních sraženin, ale i v oceánografii a meteorologii.

Akademička v minulosti vyvinula například nové přístupy ke zkoumání asymptomanického chování viskózních tekutin. V budoucnu se chce zaměřit na další vylepšení stávajících modelů proudění a interakce tekutiny se strukturou. Nečasová působí na Matematickém ústavu AV.

Vztahy v ekosystémech tropů jsou důležité i pro Evropu

Další laureát, Vojtěch Novotný, studuje vztahy mezi rostlinami, býložravci, predátory a parazity v tropických lesích. Cílem je vysvětlit a popsat, jak reagují na přirozená i lidmi způsobená narušení lesních ekosystémů. Jeho nejznámější výzkum se zabýval otázkou počtu hmyzích druhů na planetě.

„Ve výzkumu financovaném Akademickou prémií budeme řešit klíčový problém ekologické teorie, tedy jakým způsobem si tropické lesy udržují vysokou druhovou rozmanitost a jaké mechanismy umožňují vzájemné soužití stovek a tisíců druhů rostlin a živočichů v těchto ekosystémech,“ uvedl vědec. Novotný od 90. let vede také výzkumnou stanici na Papui Nové Guinei. Pracoval i v lesích Panamy, Guyany, Kamerunu či Vietnamu. Pracuje v Biologickém centru AV.

Na vývoj vysoce citlivé spektrometrické metody pro rychlé analýzy stopových těkavých organických látek ve vzduchu a dechu využije prémii fyzik Patrik Španěl. Vědec chce pro tento úkol také vytvořit odborný tým.

Metody, na kterých se Španěl dříve podílel, například pomáhají celníkům, aby se při kontrole zásilek či kontejnerů neotrávili. A právě přesná detekce výparů může podle AV poskytnout i důležité informace při monitoringu znečištění vzduchu, výrobě polovodičových čipů, kontrole kvality potravin i v medicíně.

Hledání nových materiálů může lidstvo obohatit

Vlastní výzkumnou skupinu si díky prémii Lumina na Fyzikálním ústavu AV založí vědec Dominik Kriegner. Tým mladého Rakušana se zaměří hlavně na nový experimentální výzkum tenkých vrstev nekonvenčních magneticko-multipólových materiálů. Cílem projektu bude nalézt nové materiály a jevy pro spinotroniku, což je koncept zpracování a zápisu informace využívající kvantovou vlastnost elektronu – spin.

Rozvinout vysoce přesné metody klasifikace mikrostruktury u všech typů pokročilých ocelí chce ve svém projektu Šárka Mikmeková. Podle AV bude nová laboratoř první v Česku, která začlení do materiálového výzkumu umělou inteligenci. Má podpořit výzkum nových typů ocelí v akademické i průmyslové sféře. Mikmeková pracuje v brněnském Ústavu přístrojové techniky AV.

Další laureát Luminy, Matěj Velický, chce prémii využít pro výzkum, který přispěje k efektivnějšímu skladování a přeměně energie. „Některé fyzikální vlastnosti 2D materiálů, jako vysoká citlivost na vnější prostředí nebo extrémně malá tloušťka, dosud nebyly skutečně pochopeny a využívány. Závisí na nich vývoj nanotechnologií založených na 2D materiálech,“ podotkl k předmětu výzkumu vědec. Získané poznatky by bylo možné využít třeba v technologiích baterií a superkapacitorů.

Přispět ke stávajícímu výzkumu molekulárního vývoje jednobuněčných eukaryot má výzkum Rakušanky Elisabeth Hehenbergerové, která pracuje v Parazitologickém ústavu Biologického centra AV. Hehenbergerová se zaměří na to, jak objasnit prvotní fáze vztahů mezi hostitelským organismem a organismem žijícím v buňkách hostitele. Podle AV tento vztah vedl například k vývoji chloroplastů v rostlinách a řasách.

Věda za Masaryka

Na to, jaký byl obraz vědy za první republiky, se zaměří výzkumu historika a sociologa Jana Jakuba Surmana. Badatel se bude zabývat tím, jakou roli hrála věda ve vývoji Československa, jak ji tehdejší společnost vnímala a jak se na její prezentaci podepsala první světová válka. Surman pracuje v Masarykově ústavě a Archivu AV.

Posledním laureátem Luminy je Martin Fotta z Etnologického ústavu AV. Vědec se dlouhodobě věnuje etnografickému výzkumu mezi Romy v Brazílii. Prémie mu umožní založit v ústavu tým, s kterým bude pracovat na mapování romské identity napříč různými lokalitami portugalsky mluvících oblastí jižního Atlantiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...