Antarktida je jediný kontinent, kde plně vládne konsenzus mezi státy. Už 60 let

Od objevení Antarktidy si na tento kontinent činilo nárok několik mořeplaveckých velmocí. Spory o území, práva na lov velryb a další spory vedly až k nutnosti dohodnout se.

Všudypřítomný led v Antarktidě ukrývá podstatnou část světových zásob sladké vody a rovněž nezanedbatelné zásoby zemního plynu a ropy a dalších surovin. Není proto divu, že si na území Antarktidy od jejího objevení v 19. století dělala nároky řada států.

Mezinárodní rivalitu spojenou s tímto neobydleným kontinentem ukončila až dohoda z prosince 1959, která z Antarktidy učinila mezinárodně spravovanou neutrální zónu. Smlouva o Antarktidě, která to upravuje, vstoupila v platnost přesně před 60 lety – 23. června 1961.

Prvními lidmi, kteří kontinent věčného ledu spatřili, byli údajně v roce 1820 členové ruské expedice vedené Fadějem Bellingshausenem, existují ale náznaky, že k Antarktidě se plavili už maorští dobrodruzi. Po dobytí geografického jižního pólu norským badatelem Roaldem Amundsenem v prosinci 1911 nastalo období systematického mapování pobřeží a vnitrozemí Antarktidy.

Souboj o velryby

Slibné výsledky pátrání po nerostných zdrojích a výnosný lov velryb se staly lákadlem pro řadu států, které postupně vznášely i územní nároky na části pevniny. Po druhé světové válce se situace ještě více zdramatizovala.

Vzrůstající napětí vyřešila až Smlouva o Antarktidě podepsaná 1. prosince 1959 ve Washingtonu zástupci zemí, které v Antarktidě udržovaly alespoň jednu celoročně obývanou stanici (Argentina, Austrálie, Belgie, Chile, Francie, Japonsko, JAR, Norsko, Nový Zéland, SSSR, USA a Velká Británie). Československo k smlouvě přistoupilo už o rok později jako pozorovatel.

Smlouva o Antarktidě kodifikuje mezinárodní právní postavení kontinentu, mírovou vědeckou spolupráci a demilitarizaci, zakazuje smluvním stranám na jejich území budovat vojenské základny, provádět jaderné pokusy a vojenské manévry. Antarktida se tak zařadila mezi takzvané mezinárodní prostory, které si státy nesmí přivlastnit a na kterých nemohou vykonávat výlučnou územní suverenitu.

Na základě smlouvy později vznikl celý právní režim známý jako Antarktický smluvní systém, což je komplex opatření regulujících vztahy mezi státy v oblasti Antarktidy. Kromě samotné Smlouvy o Antarktidě do něj patří například Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě přijatý v Madridu v roce 1991 (Madridský protokol, mimo jiné zakazující do roku 2048 těžbu nerostů k nevědeckým účelům) či úmluvy o zachování antarktických tuleňů či o zachování antarktických mořských živých zdrojů.

České zájmy v Antarktidě?

Samostatná Česká republika získala konzultativní status na zasedání smluvních stran Smlouvy o Antarktidě 29. května 2013 v Bruselu, a to s účinností od 1. dubna 2014, kdy získala hlasovací právo.

ČR tak patří k 29 zemím s pravomocí, která je udělována pouze státům vykonávajícím v Antarktidě významnou vědeckou a výzkumnou činnost. Stalo se tak díky výzkumné činnosti na Mendelově polární stanici otevřené v únoru 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
před 9 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
včera v 12:25

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
včera v 10:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.