„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.

Homo antecessor by se dal s nadsázkou označit za „prvního Evropana“. Šlo totiž zřejmě o jeden z prvních druhů zástupců druhu Homo, který se dostal na tento světadíl. Stalo se to zřejmě někdy v době před 1,2 miliony lety, žil tam asi dalších 400 tisíc let. Právě proto dostal své druhové jméno – antecessor se dá přeložit jako předchůdce nebo předek.

Předpokládá se, že tito lidé byli předchůdci jak moderních lidí Homo sapiens sapiens, tak i neandertálců, existovali krátce předtím, než se obě jmenované větve od sebe oddělily. Vzhledem byli pozoruhodně podobní moderním lidem – měli ploché tváře a vzpřímenou postavu vysokou až 185 centimetrů.

Museli být skvělými lovci, jejich jeskyně jsou totiž plné kostí nejrůznější kořisti, a to včetně tak velkých a silných zvířat, jako byli medvědi, vlci, hyeny, kanci nebo vyhynulí evropští nosorožci. K jejich zálibě v lidském mase se ještě dostaneme.

Hypotéza a nový nález

Většina ostatků zástupců tohoto druhu se našla ve Španělsku, kde jsou spojené s oblastí Atapuerca. A právě tam teď místní archeologové našli kosti dalších čtyřiadvaceti těchto pravěkých lidí. Na šesti z nich, které patřily dospělých jedincům, se našly typické stopy, které mají vědci spojené s kanibalismem. Patří mezi ně hlavně stopy po opracování kostí, aby se lovci dostali k masu, ale i jejich štípání pro získání morku bohatého na živiny.

Je to poprvé, co se podařilo najít dospělé kosti se známkami této pravěké středomořské kulinární tradice. Až doposud se totiž dochovaly jen důkazy o dětských kostech s takovými stopami, některé patřily i dvouletým dětem.

Takových nálezů na druhou stranu bylo tolik, že roku 2011 španělští vědci přišli s hypotézou, že Homo antecessor byl takzvaným exokanibalem. To znamená, že byl specializovaný pojídač lidského masa zástupců jiných skupin. Naznačuje to výběr slabých jedinců, dětí a mladistvých, kteří se dali snadno ukořistit například při loupeživých nájezdech. Podobné chování znají antropologové i od některých lidských kultur.

Mláďata z cizích skupin loví třeba také šimpanzi, kteří si tak hájí své území. Navíc se nenašly žádné důkazy o tom, že by tito pravěcí lidé měli nějaké pohřební rituály, které by jinak teoreticky mohly vysvětlovat stopy po opracování kostí.

Nový objev ale přináší silné argumenty proti hypotéze z roku 2011. Ukazuje totiž, že kanibalismu nebyli nutně vystaveni právě ti nejmladší a nejzranitelnější jedinci. Autoři aktuální studie uvedli, že tyto objevy představují pro naleziště v Atapuerca „bod zlomu“, protože předchozí interpretace byly ovlivněné tím, že se nacházely jenom kostry kojenců a mladých lidí. Kromě kostí dospělých nyní vědci odhalili také obrovské množství kamenných nástrojů a zvířecích ostatků, mezi nimiž byly hyeny, bobři, koně, nosorožci a další zvířata.

Tento objev ukazuje, že se nutně nemuselo jednat o exokanibalismus, ale třeba i o nějaké neznámé formy kanibalismu uvnitř skupiny, například z rituálních nebo náboženských důvodů. Podle vědců lidé Homo antecessor ve španělských jeskyních nežili neustále, vypravovali se do nich jen občas, možná právě kvůli nějakým rituálům.

Co bude dál

Výsledky získané během výzkumu v roce 2026 představují podle archeologů teprve začátek nové etapy výzkumu v této oblasti. Prozkoumání nové lokality už nyní výrazně zvýšilo počet nalezených lidských fosilií a řeklo mnoho o lidech druhu Homo antecessor. Tím se otevřely nové perspektivy pro pochopení biologie, anatomické variability a chování prvních lidských obyvatel evropského kontinentu.

Příští výzkumy budou klíčové pro další rozšiřování této výjimečné sbírky a pro hlubší prozkoumání klíčových aspektů, jako je demografická struktura populace, strategie obživy, sociální vztahy a role, kterou mohl mezi těmito lidskými skupinami před přibližně 850 tisíci lety hrát kanibalismus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 9 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 11 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.