Archeologové našli důkazy o první pandemii v dějinách

Nejstarší pandemie v historii sice způsobila obří změny na třech kontinentech, ale dodnes chyběl jasný fyzický důkaz o jejích obětech. Teď ho vědci našli v masovém hrobu v Jordánsku.

Když v šestém století přišla z Etiopie do Evropy neznámá nemoc, Římské impérium se jí příliš nebálo. V Etiopii totiž v malých místních komunitách velké škody nenapáchala. Jenže když pronikla do velkých měst, začala zabíjet jako žádná choroba před ní. V Konstantinopoli podlehla první vlně asi třetina lidí. Evropa poznala poprvé slovo, které ji pak provázelo dalších víc než tisíc let: mor.

Podle historiků se tato vlna takzvaného Justiniánova moru stala první pandemií, se kterou se lidská civilizace kdy setkala. Nemoc zasáhla Evropu, Asii i Afriku, zanechávala po sobě miliony mrtvých, zaniklé říše a také změny chování, které přetrvaly staletí. Přes její rozsah i dopady se toho o ní ví překvapivě málo. Teď to změnil rozsáhlý americký archeologický průzkum severojordánského města Džaraše.

Nebývale zachovalá těla

Bývalá metropole římského impéria byla v osmém století zcela zničená a zavalená silným zemětřesením. Až do devatenáctého století byla zcela zapomenutá. Díky tomu se velmi dobře dochovala celá řada tamních památek, které archeologové dodnes zkoumají.

Když mor zasáhl celý známý svět, zejména Římskou říši, vyhladil většinu zemědělské komunity a zanechal za sebou spoušť, Justinián neprojevil žádnou lítost vůči zničeným svobodným rolníkům. Ani tehdy se nezdržel vymáhat roční daň, a to nejen částku, kterou stanovil každému jednotlivci, ale také částku, kterou dlužili jeho zemřelí sousedé.
Prokopios z Kaisareie

Vědci teď popsali v odborném časopise Journal of Archaeological Science, že tam odkryli hromadné pohřebiště, jež nade vší pochybnosti patřilo právě obětem morové pandemie. Těla se dochovala tak dobře, že se z nich podařilo získat DNA, která prokázala, že hrob vznikl najednou a že příčinou smrti byla bakterie Yersinia pestis. Což nutně znamená mor.

Archeologové se ve výzkumu zaměřili na to, co se dá o obětech katastrofy zjistit, chtěli poznat způsob jejich života, i to, proč právě oni podlehli globální pandemii, která zuřila v letech 541 až 750 našeho letopočtu. „Naše studie identifikovaly organismus moru. Lokalita Džaraš proměňuje tento genetický signál v lidský příběh o tom, kdo zemřel a jak město prožilo krizi,“ uvedla pro britský deník Guardian hlavní autorka studie Rays Jiang z University of South Florida.

„Pandemie nejsou jen biologické události, jsou to také události sociální. Propojením biologických důkazů z těl s archeologickým kontextem můžeme vidět, jak nemoc ovlivnila skutečné lidi v jejich sociálním a environmentálním kontextu. To nám pomáhá pochopit pandemie v historii jako události, které ovlivnily zdraví lidí, a ne jen jako epidemie zaznamenané v textech,“ doplnila.

Když se svět zastavil

Podle výzkumu oběti moru v Džaraši pocházely z velmi rozmanité demografické skupiny. To podle vědců dokazuje, že událost měla mnoho společného s covidovou pandemií před šesti lety. U covidu se zejména na začátku „zastavil svět“. Přestala fungovat významná část dopravy, zastavil se mezinárodní obchod. Během Justiniánova moru se zřejmě stalo něco podobného.

Na příkladu Džaraše je to velmi nápadné, říká studie. Lidé kolem tohoto města byli v té době značně migrující, rozptýlení. Tady je ale do té doby nevídaná krize svedla dohromady, na místě uvázli, a nakonec tam i zemřeli. Důkazy spočívají ve více než dvou stovkách těl, která ležela v jámě na džarašském hipodromu. Jednalo se o směs mužů a žen, starých i mladých, lidí v nejlepších letech i teenagerů. A to zřejmě všech možných sociálních skupin – od otroků přes zemědělce až po vojáky.

Jedná se o první masový hrob doby Justiniánského moru, který byl nalezen, takže jde o zásadní archeologický důkaz, který posiluje důkazy písemné. Vědci budou v pátrání v této oblasti dál pokračovat. Chtějí poznat, jaké byly dopady na společnost – zda došlo k jejímu alespoň částečnému kolapsu či zásadním majetkovým nebo sociálním změnám.

Podle Jiang to má být opět poučné v souvislosti s covidovou pandemií: tehdy nedošlo k žádný velkým okamžitým společenským kolapsům, ale dopady se projevily opožděně. Není samozřejmě jasné, jestli se podaří podobné příběhy najít také v ruinách Džaraše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...