Archeologové našli dva tisíce let staré tetovací nástroje. Používali je američtí indiáni

Nový nález starodávných tetovacích pomůcek je nejstarším ze západní části severoamerického kontinentu. Ukazuje, jak stará je tato kulturní tradice i jak byla rozšířená.

Když archeologové zkoumali opuštěná sídla původních obyvatel Ameriky v oblasti dnešního jihovýchodního Utahu, našli tam kromě dalších nálezů také pomůcky na tetování. Tento výzkum ale proběhl před čtyřiceti roky, nálezy od té doby ležely v depozitáři. Teprve nová analýza těchto materiálů pomohla objevit pozoruhodné artefakty, mezi nimiž byly i tetovací nástroje.

Nález představuje posun ve znalostech o staří praxe tetování v západní části amerického kontinentu. Doposud totiž nejstarší důkazy pocházely z doby před necelým tisícem let. A současně jde podle archeologů o fascinující pohled do dějin kultur, které byly již prakticky zapomenuté. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Journal of Archaeological Science: Reports.

„Tetování u pravěkých lidí na jihozápadě bylo zatím prakticky neznámé – protože nám až doposud chyběly jakékoliv přímé důkazy,“ popsal hlavní autor výzkumu antropolog Andrew Gillreath-Brown. Nově objevené tetovací náčiní se skládalo z větvičky keře škumpy a v ní zasazených dvou ostnů kaktusu. „Toto náčiní nám poskytuje informace o této kultuře, které jsme zatím neměli,“ dodal antropolog.

Tetování je umělecký projev a současně způsob, jak vyjadřovat společenskou hierarchii a další složité sociální vazby pomocí obrazů na lidské kůži. Jde zřejmě o jednu z nejstarších uměleckých metod na světě, ale právě pro její stáří o ní víme jen velmi málo. Objevovala se ve starém Egyptě, měl je na sobě i slavný „ledový muž“ Ötzi, který žil v době asi před sedmi tisíci roky. Nálezy z Ameriky jsou ale mnohem skromnější.

Kaktusy a trny

Reálné doklady zatím pocházely z 16. století našeho letopočtu, ale do současnosti se nedochovaly ani malby, ani kusy těl tetovaných lidí. A chyběly také archeologické doklady ve formě předmětů. Z doby kolem dvanáctého století našeho letopočtu jsou ale známé z Arizony a Nového Mexika. Tehdy se vyráběly z větviček a kaktusových trnů.

Když Gillreath-Brown objevil podobně vypadající nástroj pocházející z mnohem staršího období, bylo mu hned jasné, na jak velkou vzácnost narazil. Když artefakt prozkoumal podrobněji, narazil na další důkazy, k čemu se předmět používal: „Zbytky barviva na špičce kaktusového trnu vzbudily mou pozornost, naznačovaly, že by opravdu mohlo jít o tetovací pomůcku.“

S pomocí dalších expertů analyzoval tuto barvu pomocí elektronového mikroskopu a dalších moderních zobrazovacích metod. Také provedl několik testů s replikou tohoto nástroje na prasečí kůži. Všechny prokázaly, že se opravdu jednalo o tetovací nástroj, který do lidské kůže vnášel barviva založená na bázi uhlíku, což je jeden z nejčastějších prvků používaných na tetování a další úpravy lidského těla.

Tento objev podle Gillreatha-Browna má velký význam pro pochopení toho, jak lidé mohli využívat tetování pro fungování společnosti. Vědec se domnívá, že mohlo sloužit jako společensky rozlišující signál v době, kdy lidí v tomto prostoru prudce přibývalo. Pro hlubší pochopení však chybí další nálezy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...