Archeologové našli pomocí družic mnoho nekropolí v srdci Sahary

Satelity odhalily velké množství rozsáhlých pohřebišť neboli nekropolí, které patřily zatím nepopsané civilizaci, jež obývala Saharu ještě v době před vznikem faraonského Egypta.

Zkoumat poušť je pro archeology noční můra. Nekonečná krajina plná písku nebo skal, nehostinné podmínky a vzdálenost od civilizace znamenají, že hledat zde něco představuje stokrát horší verzi pomyslné jehly v kupce sena. V současné době to ale mění satelity.

Právě družice využil mezinárodní vědecký tým, který se pokusil na satelitních datech pouště Abtai ve východním Súdánu najít nějaké známky zaniklých civilizací. Australsko-polsko-francouzská skupina archeologů chtěla vyprávět příběh lidí, kteří v minulých tisíciletích obývali pouštní oblast mezi Nilem a Rudým mořem, aniž by tam experti jedinkrát museli kopnout do země.

Kruhové pohřebiště na Sahaře při pohledu ze satelitu
Zdroj: African Archaeological Review

Na satelitních snímcích naráželi stále znovu a znovu na jeden stejný tvar. Velké kruhové útvary, které se při bližším pohledu ukázaly být masivními hromadnými hroby naplněnými kostmi lidí i zvířat, jež byly často pečlivě uspořádané kolem klíčové osoby uprostřed.

Všechny byly podle archeologů postavené pravděpodobně kolem čtvrtého a třetího tisíciletí před naším letopočtem. A jsou to útvary opravdu obrovské – velká kruhová ohradní zeď, kterou disponují všechny, má u těch největších průměr až osmdesát metrů. Uvnitř jsou pohřbeni lidé spolu se svými kravami, ovcemi a kozami. Vědci našli doposud 260 nekropolí, předpokládají ale, že jich tam může být mnohem víc.

Záhadné stavby ještě záhadnějších autorů

Tyto velké nekropole znají vědci už z několika příkladů v egyptské a súdánské poušti, ale stále se toho o nich ví jen pramálo. Už jen proto, že jich znali tak málo. Teď ale záplava nových důkazů naznačuje existenci nějakých vzorců – existenci společné kočovné kultury rozprostírající se přes rozsáhlou pouštní oblast.

Většina ze staveb se nachází na území dnešního Súdánu, na svazích pohoří u Rudého moře. Samotné satelitní snímky podle autorů nedokážou přiblížit celý příběh těchto stavitelů hrobových komplexů, takže bude nutné se na místo podívat osobně a kopat dál. Uhlíkové datování a keramika z několika málo již dříve vykopaných nekropolí naznačují, že tato kultura existovala zhruba v době těsně předtím, než Egypťané vytvořili své království.

Největší kruhová pohřebiště vyznačená v mapě
Zdroj: African Archaeological Review

Tito kočovníci ale měli s Egypťany zřejmě jen málo společného. Zatímco obyvatelé říše faraonů žili hlavně kolem velkých měst a Nilu a živili se zemědělstvím, kočovníci obývali poušť, skrze kterou hnali stáda svého dobytka – vždy do míst, kde pro ně našli dost píce. S Egypťany je spojuje to, že to nejdůležitější, co se po nich zachovalo, byla místa, kde zůstaly jejich ostatky.

Zajímavé je, že už tyto společnosti nebyly rovnostářské – naznačují to výše popsané centrální hroby, kolem nichž byl zbytek nekropole. Vědci předpokládají, že mohlo jít o náčelníky nebo jiné významné členy těchto komunit. Tyto rozdíly byly samozřejmě nekonečně menší než u Egypťanů, kde byli faraoni pohřbíváni nikoliv jen na centrální místo, ale do gigantických hrobek – pyramid.

Další fakt, který z dosavadního výzkumu vyplývá, je, jak důležitá byla pro tento pouštní lid jejich zvířata. Důkazem jsou lidská a zvířecí těla pohřbená bok po boku, v podstatě jako rovnocenná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
před 5 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
včera v 12:25

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
včera v 10:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.