Archeologové našli pomocí družic mnoho nekropolí v srdci Sahary

Satelity odhalily velké množství rozsáhlých pohřebišť neboli nekropolí, které patřily zatím nepopsané civilizaci, jež obývala Saharu ještě v době před vznikem faraonského Egypta.

Zkoumat poušť je pro archeology noční můra. Nekonečná krajina plná písku nebo skal, nehostinné podmínky a vzdálenost od civilizace znamenají, že hledat zde něco představuje stokrát horší verzi pomyslné jehly v kupce sena. V současné době to ale mění satelity.

Právě družice využil mezinárodní vědecký tým, který se pokusil na satelitních datech pouště Abtai ve východním Súdánu najít nějaké známky zaniklých civilizací. Australsko-polsko-francouzská skupina archeologů chtěla vyprávět příběh lidí, kteří v minulých tisíciletích obývali pouštní oblast mezi Nilem a Rudým mořem, aniž by tam experti jedinkrát museli kopnout do země.

Kruhové pohřebiště na Sahaře při pohledu ze satelitu
Zdroj: African Archaeological Review

Na satelitních snímcích naráželi stále znovu a znovu na jeden stejný tvar. Velké kruhové útvary, které se při bližším pohledu ukázaly být masivními hromadnými hroby naplněnými kostmi lidí i zvířat, jež byly často pečlivě uspořádané kolem klíčové osoby uprostřed.

Všechny byly podle archeologů postavené pravděpodobně kolem čtvrtého a třetího tisíciletí před naším letopočtem. A jsou to útvary opravdu obrovské – velká kruhová ohradní zeď, kterou disponují všechny, má u těch největších průměr až osmdesát metrů. Uvnitř jsou pohřbeni lidé spolu se svými kravami, ovcemi a kozami. Vědci našli doposud 260 nekropolí, předpokládají ale, že jich tam může být mnohem víc.

Záhadné stavby ještě záhadnějších autorů

Tyto velké nekropole znají vědci už z několika příkladů v egyptské a súdánské poušti, ale stále se toho o nich ví jen pramálo. Už jen proto, že jich znali tak málo. Teď ale záplava nových důkazů naznačuje existenci nějakých vzorců – existenci společné kočovné kultury rozprostírající se přes rozsáhlou pouštní oblast.

Většina ze staveb se nachází na území dnešního Súdánu, na svazích pohoří u Rudého moře. Samotné satelitní snímky podle autorů nedokážou přiblížit celý příběh těchto stavitelů hrobových komplexů, takže bude nutné se na místo podívat osobně a kopat dál. Uhlíkové datování a keramika z několika málo již dříve vykopaných nekropolí naznačují, že tato kultura existovala zhruba v době těsně předtím, než Egypťané vytvořili své království.

Největší kruhová pohřebiště vyznačená v mapě
Zdroj: African Archaeological Review

Tito kočovníci ale měli s Egypťany zřejmě jen málo společného. Zatímco obyvatelé říše faraonů žili hlavně kolem velkých měst a Nilu a živili se zemědělstvím, kočovníci obývali poušť, skrze kterou hnali stáda svého dobytka – vždy do míst, kde pro ně našli dost píce. S Egypťany je spojuje to, že to nejdůležitější, co se po nich zachovalo, byla místa, kde zůstaly jejich ostatky.

Zajímavé je, že už tyto společnosti nebyly rovnostářské – naznačují to výše popsané centrální hroby, kolem nichž byl zbytek nekropole. Vědci předpokládají, že mohlo jít o náčelníky nebo jiné významné členy těchto komunit. Tyto rozdíly byly samozřejmě nekonečně menší než u Egypťanů, kde byli faraoni pohřbíváni nikoliv jen na centrální místo, ale do gigantických hrobek – pyramid.

Další fakt, který z dosavadního výzkumu vyplývá, je, jak důležitá byla pro tento pouštní lid jejich zvířata. Důkazem jsou lidská a zvířecí těla pohřbená bok po boku, v podstatě jako rovnocenná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...