Archeologové našli ve Vídni kostry 150 legionářů. Zemřeli při katastrofě

Archeologové ve Vídni našli v masovém hrobě kosterní pozůstatky asi 150 vojáků z prvního století z doby římské říše. Oznámilo to ve svém magazínu Muzeum města Vídně. Experti tento kosterní nález považují za mimořádně vzácný, protože až do třetího století se mrtvá těla mnohem častěji zpopelňovala.

„Protože v evropských částech římské říše byly okolo roku 100 našeho letopočtu běžné pohřby žehem, jsou pohřby do země absolutní výjimkou. Nálezy římských koster z této doby jsou tak extrémně vzácné,“ prohlásila šéfka vídeňských archeologů Kristina Adlerová-Wölflová.

Objev archeologové učinili ve vídeňské části Simmering během rekonstrukce fotbalového hřiště. Experti potvrdili nejprve ostatky 129 lidí, další nálezy kostí ale ukázaly, že počet těl přesáhl 150. Pozůstatky podle muzea patří výhradně mužům ve věku 20 až 30 let, kteří zahynuli v bitvě. Experti rozpoznali zranění způsobená meči, kopími, dýkami či šipkami. Z nálezu archeologové usoudili, že vojáci se účastnili vojenské operace, která skončila katastrofou.

Těla v hrobě byla pohřbena bez jakéhokoli rozpoznatelného pořadí nebo orientace. Řada z nich ležela na břiše nebo na boku, v některých případech byla jen přizpůsobená tvaru jámy. Končetiny jednoho těla byly propleteny s končetinami jiného. To všechno podle archeologů naznačuje, že mrtví byli pohřbeni narychlo a nedodržovaly se žádné pohřební rituály.

Římská Vindobona

Vídeň byla v římských časech známá jako Vindobona. Je doložená jako římská základna na Dunaji od konce 1. století. Nový archeologický nález v Simmeringu by podle archeologů mohl vrhnout nové světlo na to, jak sporná oblast to byla a proč se právě v té době rozšiřovala táborová struktura v oblasti dnešní Vídně.

„Jedná se o římský hromadný hrob, jehož velikost je ve střední Evropě ojedinělá – a který bude mít pravděpodobně obrovský význam i z hlediska dějin měst,“ uvedli autoři studie. Na kostry archeologové narazili, když prováděli stavební práce na místě sportovního areálu Ostbahn-XI v Hasenleitengasse 49. Ještě než tam vyrazily bagry, prozkoumali místo vědci a žasli.

Velikost nálezu ohromila i zkušené archeology. Michaela Kronbergerová, vedoucí sbírek Vídeňského muzea, nález komentovala slovy: „Římskou Vídeň zkoumám už 25 let, říkala jsem si, že mě už nic moc nemůže překvapit, než přišel tento nález.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 6 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 14 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 16 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 16 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 18 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.