Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.

Základní čísla, která vědci zveřejnili tento týden ve studii v odborném časopise Nature, mohou vypadat až neuvěřitelně. Našli totiž asi 400 osídlených míst z doby mezi roky 600 před naším letopočtem a 850 našeho letopočtu, v nichž rozpoznali možná až 30 tisíc staveb.

Předpokládají, že šlo o jednotnou kulturu, civilizaci nebo možná národ, který tvořily možná až tři miliony lidí. Podle vědců tato neznámá skupina, jež ovládala místa dnes ukrytá pod hustým příkrovem stromů, zásadně změnila ekosystém deštného pralesa.

Finové v Amazonii

Výzkum vedl Martti Pärssinen z Helsinské univerzity. Ten se svými kolegy nazval záhadnou kulturu jako Aquiry – podle současného domorodého názvu pro řeku Acre, přítok Amazonky, která teče podél osad této zaniklé civilizace.

„Výzkum ukazuje, že vliv člověka na životní prostředí Amazonie byl mnohem větší, než se až doposud předpokládalo,“ uvedl Pärssinen. „Má to přímý dopad na naše chápání kulturních i přírodních dějin této oblasti,“ doplnil. Výzkum analyzoval rozsáhlou oblast u hranic Brazílie, Bolívie a Peru, kterou experti prozkoumali pomocí LiDARu. To znamená, že celý region zmapovali z letadel pomocí laserového radaru, který umí odhalit i stavby, které se skrývají pod stromy a další vegetací.

A jakmile badatelé viděli první snímky, věděli, že narazili na něco výjimečného, protože prakticky na každém záběru spatřili nějaký „geoglyf“. Tyto linie měly přísně geometrické tvary, což dokazuje, že tamní kultury znaly geometrii podobně jako Pythagoras, a to ve stejné době, kdy tento proslulý Řek formuloval své slavné zákony.

Geoglyfy samotné neznamenají nutně ještě lidské osídlení, samy jím nejsou, jde spíše o linie vytyčené podobně jako na známé planině Nazca. Jenže kde něco takového vzniklo, museli žít lidé, kteří to i stvořili.

Národ Aquirů

Vědci studovali zatím stavby přímo na zemi jen velmi málo. I to ale stačilo, aby našli u některých z těchto obrazců stopové množství uhlí - a jeho analýza stačila na datování těchto artefaktů. Podle dalších analýz vládli Aquirové asi třem procentům Amazonie, bylo jich minimálně 1,25 milionu, maximálně až tři miliony.

Někteří vědci jsou k těmto výpočtům skeptičtější. Německý archeolog Heiko Prümers, který zkoumá stejnou oblast, popsal v odborném žurnálu vlastní interpretaci těchto dat. Podle něj bylo osídleni mnohem řidší, protože autoři geoglyfů mohli často migrovat, takže řada z nich mohla být spojena s jednou skupinou lidí, která tyto obrazce vytvářela na různých místech.

Obě skupiny vědců se ale shodují na tom, že Aquirové (bez ohledu na to, kolik jich bylo) museli ovlivňovat své okolí. Amazonský prales v té době už existoval a oni ho obývali podobně, jako třeba starověcí Germáni žili v lesích Starého světa. A „Amazoňané“ i hospodařili a sázeli stromy bohaté na živiny – od různých druhů palem, přes broskve, až po para ořechy. Zřejmě už pěstovali dokonce i dýně a kukuřici.

„Výsledky našeho výzkumu převrací dosavadní chápání minulosti amazonské oblasti naruby,“ podotýká Pärssinen s tím, že tyto ryze lidské změny ve starověké Amazonii by mohly vědce donutit přehodnotit, jakým způsobem na deštné pralesy působí novodobá lidská činnost. „Tato civilizace také ovlivnila produkci uhlíku a uhlíkovou bilanci v dávné Amazonii,“ sdělil, „což by se mělo zohlednit i v budoucích klimatických modelech.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 6 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.