Archeologové odhalili 3400 let staré město na dně vyschlé nádrže. Patřilo starověké říši Mitanni

Tým německých a kurdských archeologů odhalil 3400 let staré město, které se kdysi nacházelo na řece Tigris. Osada se vynořila z vod mosulské nádrže počátkem letošního roku, když hladina vody v důsledku extrémního sucha v Iráku rychle klesla. Rozsáhlé město s palácem a několika velkými budovami by podle vědců mohlo být starověké Zakhiku, jedno z důležitých center říše Mitanni (někdy též Mittani).

Irák je jednou ze zemí světa nejvíce postižených změnou klimatu. Zejména jih země už několik měsíců trpí extrémním suchem. Aby se zabránilo vysychání úrody, bylo od prosince odčerpáno velké množství vody z mosulské nádrže, nejdůležitějšího zásobníku vody v Iráku. A tím, že v ní historicky poklesla hladina, se z vody vynořilo město z doby bronzové.

O existenci této starověké metropole v Kemunu v iráckém Kurdistánu se sice vědělo, ale archeologové ji nestihli prozkoumat předtím, než byla před desítkami let zatopena. 

Město Zakhiku
Zdroj: University of Tübingen

Když se o poklesu hladiny dozvěděli archeologové, pochopili, že před sebou mají příležitost, která se nemusí opakovat další desítky let. Kurdský archeolog Hasan Ahmed Qasim se spojil s německými experty z univerzit ve Freiburgu a v Tübingenu a narychlo společně zorganizovali záchrannou expedici. 

Německo-kurdský archeologický tým byl pod obrovským časovým tlakem, protože nebylo jasné, kdy voda v nádrži opět stoupne. Vykopávky proběhly v lednu a únoru 2022, teď vědci zveřejnili výsledky.

  • Mitanni bylo království v severní Mezopotámii existující v patnáctém až čtrnáctém století před naším letopočtem. V období svého největšího rozmachu zahrnovalo území dnešního jihovýchodního Turecka, severní Sýrie a severního Iráku. Hlavním městem bylo Vaššukkani, jehož umístění ještě není přesně známo. 
  • Království Mitanni je považováno za feudální uskupení pod vedením válečné šlechty indoevropského původu, která obsadila území Levanty v období sedmnáctého století před naším letopočtem; jeho vliv je patrný z písemných pramenů pocházejících z tohoto období. K zániku mitannského státu došlo kolem roku dvanáct set před naším letopočtem.

Opevnění, dílny i mohutný sklad

Během krátké doby se badatelům podařilo město z velké části zmapovat. Kromě paláce, který byl zdokumentován už během výzkumu v roce 2018, se podařilo odkrýt několik dalších velkých staveb –⁠ mohutné opevnění s hradbami a věžemi, monumentální několikapatrovou skladovací budovu a také dílny. Celý rozsáhlý komplex pochází z doby říše Mitanni, která ovládala velké části severní Mezopotámie a Sýrie.

Město Zakhiku
Zdroj: University of Tübingen

„Budova skladu má zvláštní význam, protože v ní muselo být skladováno obrovské množství zboží, které se sem pravděpodobně přiváželo z širokého okolí,“ uvedla archeoložka Ivana Puljizová. Qasim dodává: „Výsledky vykopávek ukazují, že tato lokalita byla v říši Mitanni důležitým centrem.“

Vědce překvapilo, v jak dobrém stavu se zachovaly až několikametrové zdi. Nečekali, že hliněné cihly, které byly vysušené jen sluncem, vydrží prakticky netknuté, a to přesto, že byly více než čtyřicet let pod vodou. Zřejmě za to může zemětřesení, jež město zasáhlo někdy kolem roku 1350 před naším letopočtem. Při něm zřícené horní části hradeb pohřbily budovy pod sebou, a tak je ochránily před nepříznivými vlivy okolního prostředí.

Výjimečně zajímavý je nález pěti keramických nádob, které obsahovaly archiv více než stovky klínopisných tabulek. Pocházejí z období střední Asýrie, vznikly tedy krátce po katastrofě, která město postihla při zemětřesení. Některé hliněné tabulky, které mohou být dopisy, jsou dokonce stále v hliněných obalech. Vědci doufají, že tento objev poskytne důležité informace o konci města z období říše Mitanni a počátku asyrské nadvlády v regionu.

„Je téměř zázrak, že klínopisné tabulky z nepálené hlíny přežily tolik desetiletí pod vodou,“ říká Peter Pfälzner, další z archeologů, kteří na místě pracovali. 

Hliněné destičky s nápisy nalezené v hliněné nádobě
Zdroj: University of Tübingen

Archeologové se navíc také pokusili odkrytou lokalitu lépe ochránit pro příští možný průzkum. Zakryli proto vykopané budovy těsně přiléhající plastovou fólií a poté ji zasypali štěrkem. Tato bariéra má ochránit stěny z nepálené hlíny a případné další nálezy, které se v ruinách dosud skrývají. Lokalita je teď, na konci května, opět zcela zatopená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěTeplotní rekordy už padly na většině stanic

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě předpokládají místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia. Že se to vyplní, naznačují měření už od rána.
10:15Aktualizovánopřed 33 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 7 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 21 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 23 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 23 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
včera v 12:17

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.