Archeologové popsali DNA starověkých Egypťanů, pětinu tvoří geny jejich nepřátel

Vědci poprvé sekvenovali celý genom starověkého Egypťana, který žil přibližně před 4500 až 4800 lety. Získali tak zásadní odpovědi o této civilizaci.

Kořeny starověkých Egypťanů se dají vysledovat až k lidem, kteří žili v severní Africe a západní Asii. Nový výzkum také ukazuje na genetickou rozmanitost těchto populací.

Vědci se poprvé začali pokoušet získat DNA z těl egyptských mumií už před čtyřmi desetiletími. Tato DNA ale byla tak špatně zachovaná, že se nepodařilo uspět. Až doposud měli vědci k dispozici vždy jen částečné genomy. V posledních letech ale vznikly díky moderním technologiím triky, které se dají využít na rekonstrukci DNA mnohem lépe než kdykoliv v minulosti. A to hlavně díky lidské tkáni získané ze zubu.

„Poskládání všech indicií z DNA z kostí a zubů tohoto jedince nám umožnilo vytvořit komplexní obraz. Doufáme, že budoucí vzorky DNA ze starověkého Egypta mohou rozšířit informace o tom, kdy přesně tento pohyb ze západní Asie začal," uvedla v prohlášení spoluautorka studie Adeline Morez Jacobsová.

Z období stavby první stupňovité pyramidy

Dotyčný zemřel někdy během třetí nebo čtvrté dynastie, což se překrývá s raně dynastickým obdobím a obdobím Staré říše. Byl pohřben v hliněné rakvi v hrobce vytesané do svahu v Nuvajratu, což je vesnice ležící 263 kilometrů jižně od Káhiry. Toto období se shodovalo se stavbou první stupňovité pyramidy a vyznačovalo se technologickými inovacemi a politickou stabilitou.

Nahrávám video

Pro vědce bylo výhodou právě stáří nálezu. Muž totiž pocházel z doby, kdy se ještě nerozšířily metody mumifikace, které DNA významně poškozují. Právě díky tomu se jeho DNA zachovala lépe než u Egypťanů žijících později.

Jeho kostra byla vykopána v roce 1902 a zůstala ve Světovém muzeu v Liverpoolu. Vědci ji v rámci tohoto výzkumu analyzovali, aby zjistili pohlaví, věk, výšku a životní styl tohoto člověka. Důkazy naznačují, že pracoval jako hrnčíř nebo v podobném oboru, protože na jeho kostech byly patrné svalové známky od dlouhého sezení s nataženými končetinami.

Odkud přišli Egypťané

Archeologické nálezy už dlouho naznačují, že starověcí Egypťané obchodovali a udržovali kulturní kontakty s komunitami v oblasti úrodného půlměsíce – oblasti západní Asie, která dnes zahrnuje několik zemí Blízkého východu. V obou oblastech byly objeveny podobné předměty, písmo a výtvarné motivy, ale genetické důkazy, které by tyto vazby potvrzovaly, dosud chyběly.

Vědci zjistili, že osmdesát procent genetických předků těchto osob pochází z komunit žijících v severní Africe. Zbývajících dvacet procent pocházelo od starověkých jedinců, kteří žili v Mezopotámii na dnešním Blízkém východě. Vědci nicméně upozorňují, že se jedná pouze o jednoho jedince, který nemusí být reprezentativní pro celou staroegyptskou populaci.

„Zase tak velké překvapení to není. Víme z archeologických nálezů, že kontakty mezi Egyptem a Mezopotámií existovaly od doby, co se u Nilu kočovníci usadili,“ uvedl pro Českou televizi egyptolog Miroslav Bárta. Podle něj se sice o obou říších uvažuje jako o konkurentech, ale mezi oběma celky existovaly živé obchodní i kulturní vztahy.

Egypt byl podle něj tak rozlehlou zemí, že ani genetická rozmanitost tamní populace není nelogická. Lidé tam byli velmi rozmanití kvůli kontaktům s nejrůznějšími zeměmi za hranicemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...