Archeologové vysvětlili původ slavného anglického obra. Není to mnich, ale antický polobůh

Nový výzkum archeologů z Oxfordské univerzity vysvětlil smysl i původ jedné z nejslavnějších anglických záhad. Pětapadesátimetrového obra z Cerne Abbas.

Obr z Cerne Abbas je výrazná, jasně bílá postava obrovského nahého muže, který stojí rozkročený nad vesnicí Cerne Abbas v anglickém hrabství Dorset. Měří na výšku 55 metrů, na šířku má 51 metrů. Je vyrytá do úbočí kopce a nejlépe je viditelná z protilehlé strany údolí, nebo dokonce z letadla. Jeho obrysy jsou tvořené asi třetinu metru širokými zářezy přibližně stejné hloubky, které odkrývají křídové podloží. V pravé ruce obr drží šestatřicetimetrový kyj, výrazný je i jeho vztyčený pyj – na tomto místě se celé generace na jaře vztyčovala májka.

Vědci tvrdí, že byl vytvořen jako obraz Herkula, který výrazně a do celé krajiny označoval shromaždiště západosaských vojsk.

Výzkum, který nedávno pro National Trust provedl archeolog Martin Papworth, ukázal, že obr byl vytvořen v anglosaském období, nikoliv, jak se většina lidí domnívala, v pravěku ani v nedávné době. Nicméně důvod, proč byl vytvořen, zůstal až doposud záhadou.

Teď se Helen Gittosová a Tom Morcom z Oxfordské univerzity pokusili popsat příběh této raně středověké lokality, a to jak z hlediska historie, tak i archeologie. Cílem bylo zjistit právě to, proč byla křídová postava vytesána na svahu kopce, který se dnes nachází v ospalé dorsetské vesnici.

Jak se Herkules změnil v mnicha

Z jejich výzkumu vyplývá, že byl původně vytesán jako obraz klasického hrdiny Herkula, který sloužil jako shromaždiště pro západosaská vojska v době, kdy na Dorset útočili vikinští nájezdníci. Jejich studie vyšla v odborném časopise Speculum 1. ledna 2024.

Píše se v ní: „Ukázalo se, že Obr z Cerne je jen nejviditelnějším z celého shluku raně středověkých prvků v krajině.“ Herkules byl ve středověku dobře známý hrdina, který vynikal tím, že nebyl ani zdaleka dokonalý. Antický polobůh zabíjel ve vzteku i pomatení smyslů, konal činy více i méně hrdinské. Zejména v devátém století byl v Anglii velmi oblíbený a vlastně i uctívaný.

Poloha Obra na ostrohu vybíhajícím z hřebene s vynikajícím výhledem a blízkostí hlavních cest je podle vědců typická pro zvláštní typ anglosaského místa setkávání. Útoky Vikingů v okolí, přístup k pitné vodě a zásoby místního panství z této lokality udělaly ideální místo pro shromažďování západosaských vojsk, která pak měla Herkula za zády, možná jako symbolickou oporu.

Když se ale kalendář překlopil do jedenáctého století, změnilo se i chápání olbřímí figury. Mniši žijící v klášteře na úpatí Obřího vrchu ho interpretovali jako obraz svého světce Eadwolda. V kázáních, která se četla jenom v den jeho svátku, nepřímo odkazovali právě na obra. Byl to jeden z mnoha způsobů, jak byla postava v průběhu staletí reinterpretována: od Herkula k poustevníkovi.

„Obrova identita byla už tehdy otevřená nejrůznějším výkladům. Mniši z Cerne by svého patrona nezobrazovali nahého, kdyby ho vyřezávali od základu, ale rádi si ho převzali jako obraz Eadwolda pro své vlastní účely. Obra dlouho milovali a opečovávali. A takové nové a nové výklady pokračují až do dneška,“ dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...