Asijský parazit umí donutit kudlanku, aby se utopila. Vědci přiblížili, jak to dělá

Příroda je plná důkazů, jak paraziti dokážou manipulovat svými hostiteli: parazitické houby umí donutit mravence, aby se shromažďovali, jiné manipulují cikádami. Teď přišli biologové s dalším zajímavým příkladem: vysvětlili, jak asijští parazité patřící mezi strunovce ovlivňují kudlanky – umí je totiž donutit, aby skákaly do vody.

„Zjistili jsme, že infikované kudlanky, které skáčou do vody, se stávají velmi důležitým sezonním zdrojem energie pro lososovité ryby v japonských řekách a potocích,“ uvedl autor studie, docent na univerzitě v japonském Kóbe Takuya Sato. „Je to nádherný příklad, který nám ukazuje, jak jsou ekology mnohdy přehlížení paraziti důležití pro zprostředkování ekosystémových procesů,“ dodal vědec, který se sám na ekologii specializuje.

Parazitičtí „červi“ z rodu Chordodes začínají svůj život v řekách a rybnících, kde se jejich larvy dostávají do těl vodního hmyzu. Když tento hmyz projde metamorfózou, stane se z něj dospělec, narostou mu křídla a vodu opouští. Jenže na souši na něj už číhají predátoři – například kudlanky. A když ty sežerou nakažený hmyz, je parazit schopný přežívat i v jejich tělech – a dokonce se mu tam dobře daří, roste a dospívá.

Jenže v těle kudlanky se nemůže rozmnožovat – toho je schopný pouze ve vodním prostředí. A tak se naučil, že musí nějak zařídit, aby se kudlanka dostala do vody. Že to parazit umí, se ví už víc než sto let, ale teprve teď vědci pod vedením Takuya Saty přišli na to, jak to dělá; výsledky vyšly v odborném žurnálu Current Biology.

Vědci si záhadné chování kudlanek, které se prokazatelně vrhají do vody, nedokázali vysvětlit – nejčastěji pracovali s hypotézou, že je prostě láká jasné světlo na odrážející se hladině, podobně jako komáry přitahuje svíčka nebo žárovka.

Teď se to částečně potvrdilo, ukázalo se ale navíc, že příčinou této citlivosti na světlo jsou pravě paraziti. Může za to polarizace světla.

Vydej se za světlem, kudlanko

Světlo je elektromagnetické vlnění, které kmitá nahoru a dolů kolmo na směr svého pohybu. Za normálních okolností může vlna kmitat v jakékoli orientaci, ale polarizované světlo kmitá pouze v jedné rovině. Světlo odražené od vody je většinou horizontálně polarizované a předchozí výzkumy naznačily, že hmyz může tuto vlastnost světla využívat k detekci vody, například aby se jí vyhnul nebo ji naopak vyhledal.

Vědci provedli dva různé experimenty s kudlankou druhu Hierodula patellifera. Nejprve hmyz umístili doprostřed válce, který na jednom konci vydával polarizované světlo a na druhém nepolarizované světlo. Bylo zjištěno, že po deseti minutách se kudlanky infikované parazitem častěji pohybovaly směrem k polarizovanému světlu než jejich neinfikované protějšky. Platilo přitom, že to fungovalo jen u horizontálně polarizovaného světla.

V druhém navazujícím experimentu přenesli vědci studii do reálného venkovního prostředí – a také tam se parazitem nakažené kudlanky v drtivé většině vrhaly do bazénků, které odrážely horizontálně polarizované světlo.

Vědci sice zatím přesně nevědí, jakým trikem parazit dokáže kudlanku takhle zmást, ale pracují s teorií, že jí nějakým způsobem narušuje její cirkadiánní rytmus – tedy vnitřní hodiny. Nyní budou ve výzkumu pokračovat právě studiem těchto vnitřních mechanismů. Jsou totiž důležité i pro člověka, jejich vliv ale věda teprve začíná chápat; roku 2017 dostali objevitelé cirkadiánního rytmu Nobelovu cenu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...