Hurikány získávají svou energii z oceánu. Odebírají z něj teplo a tím pohánějí svůj ničivý pohyb. A protože letos mají oceány nejvyšší teplotu v dějinách měření, přibývá obav z toho, jak silná bude hurikánová sezona.
V tomto týdnu uplynulo 400 dnů, po které povrchová teplota mořské vody v severním Atlantiku dosahuje rekordně vysoké teploty. Jde sice jen o srovnání s obdobím od roku 1981, kdy jsou k dispozici příslušná satelitní data, přesto je délka rekordně teplého období zarážející.
Částečně to sice souvisí i s El Niñem, nicméně vliv oteplení vyvolaného člověkem je významnější. Současně se přidal i efekt oteplení vlivem redukce sírových aerosolů produkovaných především nákladními loděmi – změna pohonu znamená, že velká plavidla vypouštějí těchto látek mnohem méně a vzduch nad oceány je čistější. Aerosoly přitom mají stínící efekt a snižují ohřev vody v oblastech, kde se lodě pohybují.
Co se stane v oceánu, nezůstane v oceánu
Rekordně teplá voda následně ovlivňuje dění v atmosféře. Jednak ohřívá vzduch, což vede k nadprůměrným teplotám především v západní, částečně i ve střední Evropě. A dále se z teplejšího povrchu oceánů snadněji odpařuje vodní pára, která pak v atmosféře může kondenzovat a vést ke vzniku vydatnějších srážek.
Ostatně uplynulá zima i předcházející podzim byly ve většině západní Evropy na srážky velmi bohaté. Rekordní deště zaznamenaly taky Britské ostrovy. Vlhké byly už přitom i předcházející měsíce – od října 2022 do března 2024 spadlo ve Velké Británii v průměru 1696 milimetrů, více než kdykoliv předtím během osmnáctiměsíčního období.
Vydatné srážky nasytily půdu, od loňského podzimu jsou rozsáhlé oblasti polí pod vodou, což povede k výrazně nižší úrodě především obilovin. K tomu se tam v posledních týdnech přidává i poměrně chladné jarní počasí. Například u ozimého ječmene se očekává propad úrody až o dvaadvacet procent. Výrazně nižší úroda bude znamenat nutnost vyššího dovozu obilí s dopadem na nárůst cen potravin.
Rekordně nebo téměř rekordně teplé jsou taky oblasti tropického a subtropického Atlantiku i Mexického zálivu. Tedy regiony, které jsou zásadní pro vznik a vývoj hurikánů. Velmi teplá je přitom nejen voda u povrchu, ale i nezvykle hluboko pod ním.
To znamená potenciálně obrovské zásoby energie pro hurikány. Současné množství tepla v oceánech ve zmíněných oblastech je typické spíš pro červenec než duben. Hurikánovou aktivitu ovlivňuje ale i výskyt jevů El Niño a La Niña. S ohledem k očekávanému nástupu slabě až mírně intenzivní La Niñy během tohoto léta až podzimu lze čekat rovněž pozitivní vliv na vznik hurikánů.
- Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
- La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).
Zdroj: Slovnik.cmes.cz
Tyto dva zásadní faktory znamenají vysokou pravděpodobnost nadprůměrně aktivní hurikánové sezony. To potvrzují i dva čerstvé výhledy na letošní sezonu tropických cyklón v Atlantiku.
Modely se shodují na hyperaktivní sezoně
Předpověď Coloradské státní univerzity očekává hyperaktivní sezonu, ve které by mělo vzniknout 23 tropických bouří, z nichž jedenáct dosáhne stadia hurikánu, a pět dokonce silného hurikánu (tedy s větry o rychlosti alespoň 180 kilometrů v hodině).
Evropská společnost Tropical Storm Risk, která vydala předpověď v pondělí, se v očekávaných počtech bouří a hurikánů s univerzitou plně shoduje. Pro srovnání – v dlouhodobém průměru vzniká v atlantské hurikánové oblasti 14,4 tropických bouří, 7,2 hurikánů a 3,2 silné hurikány. V případě Coloradské státní univerzity jde o vůbec „nejagresivnější“ dubnovou předpověď ve třicetileté historii.
Pokud by se naplnila, byl by počet bouří třetí nejvyšší v historii. Zde je nutné ale zmínit ještě fakt, že dubnové předpovědi vzhledem ke svému velkému předstihu mívají poměrně malou úspěšnost. Na druhou stranu ale prognostici dodávají, že letošní dubnový výhled je nadnormálně důvěryhodný a zdůrazňují, že modelové výhledy se jednomyslně shodují na hyperaktivní sezoně.
