Během pandemie zemřelo v EU o 170 tisíc lidí více, než je běžné. V USA je situace ještě horší

Evropská unie a Spojené státy zveřejnily údaje o tom, kolik lidí zemřelo v první polovině letošního roku ve srovnání s předchozími lety. Tato data reálně ukazují skutečný dopad koronavirové pandemie v zemích, které na jaře zasáhla první vlna epidemie.

Země Evropské unie zaregistrovaly od března do konce června bezmála o 170 tisíc více mrtvých, než činí průměr předchozích čtyř let. V pondělí o tom informoval evropský statistický úřad Eurostat.

Nejvyšší počet nadprůměrných úmrtí evropské země zaznamenaly na konci března a na začátku dubna. V České republice byl nadprůměrný počet úmrtí zaznamenán jen v některých částech země, a to od poloviny března do konce dubna a pak v červnu. Čísla ale byla jen mírně vyšší než v předchozích letech, především díky silným opatřením na jaře, která dokázala první vlnu rychle zastavit.

Nadměrná úmrtí v Evropě
Zdroj: Eurostat

Při srovnávání měsíců, kdy se Evropa potýkala s první vlnou epidemie covidu-19, vycházel Eurostat z průměru počtu mrtvých v letech 2016 až 2019.

V celé Evropské unii byl nadprůměrný počet mrtvých zaznamenán soustavně od začátku března do konce května. V červnu pak počet mrtvých klesl pod průměr předchozích čtyř let. Ve sledovaném období zemřelo v celé Evropské unii zhruba 1,7 milionu osob.

Nadměrná úmrtnost: nejhůře postižené země EU
Zdroj: Eurostat

Nejvyšší počet nadprůměrných úmrtí zaznamenalo Španělsko (48 tisíc), následují Itálie (46 tisíc) a Francie (30 tisíc). Německo a Nizozemsko registrují shodně o 10 tisíc úmrtí více, než je průměr z let 2016 až 2019. Na dalších 21 členských zemí připadá 25 tisíc úmrtí navíc, informuje Eurostat, v jehož zprávě chybí údaje z Irska.

Nadměrná úmrtnost v EU podle regionů
Zdroj: Eurostat

„V některých částech Evropy byl rozdíl (v počtu úmrtí) ve srovnání s předchozími lety mimořádně vysoký,“ sdělil Eurostat. Jako příklad uvádí italský okres Bergamo, kde se v polovině března zvýšil počet úmrtí o 895 procent.

V České republice zůstal celkový počet úmrtí za celé sledované období lehce nadprůměrný takřka ve všech krajích, jedinými výjimkami jsou Pardubický a Královéhradecký kraj, kde byl počet úmrtí pod střednědobým průměrem.

Nejvíce nadprůměrných úmrtí připadá na skupiny lidí ve věku 70 a více let. Ti tvoří 96 procent těchto úmrtí:

Nadměrná úmrtnost podle věku v EU
Zdroj: Eurostat

Údaje z USA mluví podobně

V úterý zveřejnilo údaje o nadměrné úmrtnosti v USA i americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Podle nich zemřelo během letošní pandemie covidu-19 o téměř 300 tisíc lidí více, než kolik bylo obvyklé za stejnou dobu v předchozích letech. V polovině října CDC přitom oficiálně evidovalo zhruba 216 tisíc zemřelých po nákaze koronavirem.

Zpráva CDC uvádí, že mezi 26. lednem a 3. říjnem v USA zemřelo o 299 028 lidí více, než kolik je průměr z posledních let za stejné období.

Epidemiologové z CDC uvádějí, že oficiální počty zemřelých s covidem-19, které se na zvýšené úmrtnosti podílejí přibližně ze dvou třetin, jsou patrně podhodnocené.

Nadměrná úmrtí na covid-19 v USA
Zdroj: CDC

Na zvýšení úmrtnosti v době pandemie mají podle CDC vliv i další skutečnosti, jako je zhoršená dostupnost lékařské péče. „Je mnoho faktorů, které by nepřímo mohly přispět k nárůstu úmrtí v důsledku pandemie. Jedním z nich je narušení zdravotnického systému,“ uvádí autorka studie Lauren Rossenová.

Data také ukazují, že zvýšená úmrtnost dopadá různou měrou na různé rasové i etnické skupiny. CDC zaznamenal největší procentuální nárůst úmrtnosti v porovnání s předchozími lety mezi Hispánci (o 53,6 procenta). U Afroameričanů se úmrtnost zvýšila o 32,9 procenta, u Asiatů o 36,6 procenta, zatímco u bělochů činil nárůst „jen“ 11,9 procenta.

CDC letos evidoval nadprůměrnou úmrtnost v každém týdnu počínaje březnem. Největší nárůst počtu zemřelých oproti dlouhodobému průměru se v USA odehrál v první polovině dubna (o 40,4 procenta) a poté na začátku srpna (o 23,5 procenta).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...