Nová studie varuje výzkumníky Marsu, kteří tam pátrají po stopách života, že se mohou dočkat nepříjemného překvapení. Život, na nějž na rudé planetě narazí, totiž podle astrobiologů z Edinburgu a Oxfordu vůbec nemusí být živý. Struktury podobné zkamenělinám totiž vznikají při zcela neživých chemických procesech a badatelé už na zavádějící usazeniny narazili i na naší planetě.
Autoři nové studie upozorňují, že díky intenzitě výzkumu Marsu vědci už brzy narazí na vzorky, které budou nápadně připomínat něco živého – jenže ve skutečnosti se bude jednat jen o artefakty, které vznikly chemickými procesy.
Podle této práce mohou horniny na Marsu obsahovat mnoho typů nebiologických usazenin, jež vypadají velmi podobně jako zkameněliny, které by se pravděpodobně našly, kdyby na planetě někdy život existoval.
Podle vědců je pro úspěch současných i budoucích misí klíčové odlišit tyto falešné zkameněliny od toho, co by mohlo být důkazem dávného života na povrchu Marsu. Planeta byla zřejmě obyvatelná před čtyřmi miliardami let, ale jen na krátkou dobu.
Astrobiologové z univerzit v Edinburghu a Oxfordu prověřili důkazy o všech známých sledech událostí, které mohly v horninách na Marsu vytvořit usazeniny podobné životu. Identifikovali přitom desítky procesů, které mohou vytvářet struktury připomínající mikroskopické jednoduché formy života, jež mohly kdysi na Marsu existovat.
Vědci přitom přiznávají, že další desítky podobných procesů ještě mohou být objevené, jen se je zatím nepodařilo popsat.
Problémy jsme měli i na Zemi, upozorňuje autorka
Mezi vzorky připomínající život patří zejména usazeniny, jež vypadají jako bakteriální buňky a molekuly na bázi uhlíku, které se velmi podobají stavebním kamenům veškerého známého života.
Protože podobné známky života mohou být tak věrně napodobeny neživými procesy prosté chemie, bude původ jakýchkoli fosiliím podobných vzorků nalezených na Marsu pravděpodobně velmi nejednoznačný, tvrdí tým. Současně to může vzbudit nerealistická očekávání veřejnosti, která pak může být o to víc zklamaná, až se ukáže, že drahá expedice na nic živého ve skutečnosti vůbec nenarazila.
Vědci proto v článku, který vyšel v časopise Journal of the Geological Society, vyzývají k rozsáhlejšímu mezioborovému výzkumu, který vnese více světla do toho, jak by mohly na Marsu vznikat životu podobné usazeniny, a tím pomůže hledání důkazů dávného života.
Jeden z autorů studie, astrobiolog Sean McMahon z Edinburské univerzity, k věci řekl: „Některé z vozítek, které zkoumají Mars, téměř jistě najde něco, co se bude podobat zkamenělinám ze Země. Schopnost s jistotou je odlišit od struktur a látek vzniklých chemickými reakcemi je proto životně důležitá. Pro každý typ fosilie existuje alespoň jeden nebiologický proces, který vytváří velmi podobné struktury, takže je skutečně potřeba lépe pochopit, jak vznikají.“
Vědci už se s podobnými problémy setkali i při výzkumu na Zemi – a podle další z autorek studie, Julie Cosmidisové z Oxfordu, se jimi opravdu nechali zmást: „Už mockrát byly ve starých horninách na Zemi a dokonce i v meteoritech z Marsu popsány objekty, které vypadaly jako fosilní mikrobi. Ale po hlubším zkoumání se ukázalo, že mají nebiologický původ. Tento článek je varováním, ve kterém vyzýváme k dalšímu výzkumu procesů napodobujících život v souvislosti s Marsem, abychom se vyhnuli opakovanému padání do stejných pastí.“
