Časná zkušenost s počítači nemusí dětem jen škodit, zjistil výzkum

Čím dřív děti začnou pracovat s počítači, tím víc si později věří při jejich užívání. Časná zkušenost ovlivňuje také pozdější zapojování informačních technologií do života a nemusí dětem jen škodit, což je rozšířené přesvědčení. Vlivem počítačů na děti z dvacítky evropských zemí se zabývali odborníci z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Tým analyzoval data z 21 evropských zemí sesbíraná při měření výsledků školního vzdělávání. Adolescenti kromě matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti vyplňovali i údaje o tom, jak pracují s informačními technologiemi, kdy s nimi začali, kde je nejčastěji používají a jak zdatní se cítí v jejich používání.

„Výsledky ukázaly, že děti, které začaly s technologiemi pracovat v období do šesti let věku, vykazují v 15 letech statisticky významně vyšší míru vnímané kompetence a autonomie v jejich užívání,“ uvedl Libor Juhaňák, hlavní autor článku, který zveřejnil časopis Computers & Education.

Ideální start: mezi šesti a sedmi lety

Děti napříč zkoumanými zeměmi se do kontaktu s technologiemi dostávají v různém věku. Jako důležitá věková hranice pro vnímání lepšího ovládání technologií se však ve většině zemí ukázalo rozmezí mezi šestým a sedmým rokem života.

Libor Juhaňák ve výzkumu spolu s kolegy sledoval i to, kde adolescenti počítače využívají, případně k jakým účelům. Výsledky naznačily, že pro rozvoj kompetence jsou nejdůležitější aktivity, které se odehrávají doma ve volném čase a z vlastního zájmu.

Děti na digitálním hřišti

„Často se setkáváme s míněním, že děti a adolescenti neustále jen bez užitku koukají do počítačů a telefonů, ale to je krátkozraký odsudek. Právě volnost v experimentování nebo vhodná hra jsou pro osvojování dovedností velice důležité. Zůstává ale na rodičích, aby takové aktivity moderovali,“ doplnil vedoucí výzkumného týmu Jiří Zounek.

Způsob, jakým se s technologiemi pracuje v rodině, se později přenáší do způsobu, jakým je děti využívají pro vlastní učení. Podle badatelů to může být další ze zdrojů nerovnosti českých dětí. Tématu se budou věnovat v dalším výzkumu. Analyzují deníky, které si děti vedou o své aktivitě, a zjišťují, k čemu přesně technologie ve škole i ve volném čase používají. Výsledky by měly být na jaře 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...