Ceny Wernera von Siemense získalo 20 vědců. Do soutěže přišlo rekordních 833 přihlášek

Dvě desítky vědců, studentů a pedagogů ve čtvrtek převzaly Cenu Wernera von Siemense za přínos v technických a přírodních vědách. Letos do soutěže přišlo rekordních 833 přihlášek. Mezi laureáty jsou například tým virologa Pavla Plevka, který popsal strukturu částice viru klíšťové encefalitidy či lékařka Dagmar Myšíková s prací věnovanou protinádorové imunologii. Spolu se studenty získali ocenění i vedoucí jejich prací.

Čtyřčlenný Plevkův tým z CEITEC – Masarykovy univerzity v Brně, který bodoval v sekci základního výzkumu, se u struktury částice viru encefalitidy zaměřil hlavně na uspořádání jejího povrchu tvořeného bílkovinami. Ty viru umožňují infikovat buňky.

Výzkum ukázal, jak se protilátky vážou na povrch virové částice a zabraňují jejímu vstupu do buněk. Výsledky mohou přispět k vývoji protivirových léčiv.

Tiché světlo a jeho využitelnost

Za nejlepší disertační práci získal cenu Ivo Straka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a jeho školitel Jaromír Fiurášek. Strakova práce se zabývala kvantovou povahou světla v laboratorních experimentech. Přinesla metodiku měření takzvaného „tichého světla“, tedy takového, u něhož je potlačena kvantová náhodnost počtu světelných částic – fotonů. „Tiché světlo je využitelné v různých kvantových protokolech, například pro rychlé počítání nebo pro kryptografii anebo pro přesná měření,“ uvedl Straka.

Nejlepší diplomovou práci napsal podle poroty Denys Rozumnyi z Fakulty elektrotechnické na ČVUT. Věnoval se hledání a pozorování objektů o vysoké rychlosti – například míčků při sportovních utkáních. Rozumnyi s vedoucím Jiřím Matasem ukázali, že tyto objekty mají specifické vlastnosti umožňující popsat jejich přesnou trajektorii, rychlost a vzhled pouze z videozáznamu. V plánu je i mobilní aplikace.

Detekce protilátek u karcinomu plic

Jiná ocenění i publikace v prestižních časopisech už se svou prací získala další oceněná – Dagmar Myšíková z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Zabývala jsem se detekcí speciálních protinádorových protilátek u karcinomu plic u pacientů, kteří byli na naší klinice operováni pro karcinom plic,“ řekla vědkyně. Spolupracovala také na sledování účinnosti protinádorové vakcíny z dendritických buněk.

S projektem, v němž navrhl bezpečná pracoviště pro spolupráci lidí a robotů, uspěl také Aleš Vysocký z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Zaměřil se i na to, jak vybrat vhodná místa pro nasazení kolaborativních robotů. Pracoviště, které navrhl jako prototyp, funguje už více než rok.

Jak překonávat překážky při studiu

Ocenění za překonání překážek při studiu letos získal Vít König. Student Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se několik let potýká se závažným onkologickým onemocněním. I přes potíže, které mu nemoc způsobuje, podle pořadatelů „zůstal životním optimistou“, v budoucnu by chtěl pokračovat v doktorském studiu.

Cenu pro nejlepšího pedagoga má František Štěpánek z VŠCHT. Podle šéfa Siemens ČR Eduarda Palíška klade Štěpánek velký důraz na to, aby studenti našli co nejrychlejší cestu k aplikovanému výzkumu a firmám a rozvíjí u nich „inženýrský způsob myšlení“.

Ceny se udělují od roku 1998, tentokrát při nich byl rozděleno 830 tisíc korun.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...