Česká věda boduje, obsadila přední místa v žebříčku časopisu Science

Prestižní časopis Science vyhlásil deset největších vědeckých objevů za rok 2024, které mohou změnit svět. Na tomto seznamu jsou rovnou dva, v nichž hrají klíčovou roli Češi. V kategorii fyziky byl jako jediný zmíněný objev altermagnetismu, což je fyzikální jev, který popsali čeští vědci pod vedením Tomáše Jungwirtha. Jako revoluční průlom časopis ocenil injekční léčbu viru HIV s 99,9procentní účinností.

Časopis Science patří mezi nejuznávanější vědecké časopisy. Kromě publikování špičkových výzkumů vždy na konci roku dává dohromady přehled průlomových objevů, které zásadně mění směr vědy a technologií.

Zařazení altermagnetismu mezi letošní největší úspěchy je v tomto přehledu dobrým důkazem o tom, jak zásadní objev to byl – studie o něm totiž vyšla v konkurenčním odborném žurnálu Nature.

Nový druh magnetismu

Od roku 2019 zveřejňoval tým z Fyzikálního ústavu Akademie věd v Praze a Gutenbergovy univerzity v Mohuči sérii článků, v nichž vědci teoreticky popsali neobvyklé magnetické materiály. V roce 2021 teoretici předpověděli, že tyto materiály tvoří třetí základní typ magnetu, které označili jako altermagnety.

Výzkum, jehož výsledky publikoval časopis Nature v únoru 2024, pak přinesl první přímý důkaz existence tohoto altermagnetismu. Experimentální potvrzení této nové fáze magnetismu bylo možné díky využití pokročilých technologií, včetně fotoelektronového emisního spektrometru, který umožňuje detailní zkoumání elektronové struktury materiálů.

Altermagnety tak dnes díky spolupráci českých, rakouských, britských a německých expertů představují třetí, zcela novou větev magnetismu, která kombinuje výhody obou doposud známých druhů magnetů. Tento průlom tedy boří tradiční dělení magnetismu na dvě známé kategorie – silné feromagnety, využívané například v IT k modulaci elektrického proudu, a antiferomagnety, které sice nevytvářejí nežádoucí pole, ale jejich praktické využití je omezené.

„Výzkum altermagnetismu otevírá nové možnosti v oblasti informačních technologií, například pro vývoj efektivnějších polovodičů a supravodičů. Je to objev s obrovským potenciálem,“ vysvětluje profesor Ján Minár ze Západočeské univerzity v Plzni, který spolu s týmem přispěl ke studii.

První místo patří částečně také Česku

Jako revoluční průlom roku byla časopisem Science oceněna injekční léčba HIV s 99,9procentní účinností. Tato látka dokáže ochránit zranitelné osoby před nákazou na dobu šesti měsíců. Lék se jmenuje lenacapavir a vyvinula jej společnost Gilead Sciences, která je v Česku známá díky remdesiviru, jenž se používá proti covidu.

V týmu, který na tomto léku pracuje, je i český biochemik a virolog Tomáš Cihlář, který dlouhodobě žije ve Spojených státech. „Pokud bychom zvládli dvakrát ročně podat lidem lenacapavir, stejně jako například očkování proti chřipce, mohli bychom chránit veřejnost před šířením HIV,“ uvedl nedávno pro web CzechCrunch.

Kromě léčebného potenciálu odhalil výzkum tohoto přípravku také mnoho informací o tom, jak funguje klíčový takzvaný kapsidový protein viru HIV. Jestli se lenacapavir rozšíří a urychlí tak konec epidemie HIV/AIDS, závisí na jeho dostupnosti, poskytování a samozřejmě i na poptávce. Regulační schválení se očekává nejdříve v polovině roku 2025.

„O tom, kdo si jej bude moci dovolit, rozhodne zatím neoznámená cena. Společnost Gilead uzavřela dohodu se šesti výrobci generik na výrobu levných verzí pro 120 rozvojových zemí, ale zatím neexistuje žádná sleva pro země se středními příjmy, jako je Brazílie, kde žije nejvíce lidí s HIV v Jižní Americe,“ uvádí Science.

Další objevy i zklamání

Další významné objevy zahrnují nový přístup k léčbě autoimunitních nemocí pomocí CAR-T terapie, snímky vesmírného dalekohledu NASA JWST, které přepisují naše chápání vzniku galaxií a hvězd, inovativní pesticidy na bázi RNA pro ochranu plodin, objev organely zvané nitroplast, mikroskopické fosilie překvapující evoluční biology svým extrémním stářím a nové poznatky o tvarování kontinentů.

Kromě deseti pozitivních zpráv vydal Science i seznam zklamání ve vědě. Řadí mezi ně to, jak se svět nepoučil z pandemie covidu-19, negativní dopad válek a politiky na věku, nepřesvědčivé výsledky psychedelik na léčbu duševního zdraví a nenaplněné dohody o ochraně přírody a klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...