Česko čekají mrazivé dny a noci. Do Evropy pronikne ledový vzduch ze severu

O víkendu se prudce ochladí. Od neděle budou panovat celodenní mrazy, v noci teploty klesnou až k patnácti stupňům pod nulou. Během týdne se pak ale začne pomalu oteplovat.

Od poloviny prosince panuje v Česku převážně teplotně nadprůměrné počasí, v některých dnech i s teplotami přesahujícími deset stupňů Celsia. Příčinou je převažující západní až jihozápadní oceánské a poměrně čerstvé proudění, ve kterém se do Česka dostává teplejší vzduch. Současně jde o vzduch vlhký a ve spojitosti s jednotlivými frontálními systémy zažíváme i srážkově výrazně nadprůměrné týdny, které se projevují výraznějšími vzestupy vodních toků, aktuálně zejména v Čechách. Teplotně nadprůměrné období ale o víkendu skončí a čeká nás výrazné ochlazení.

Zima přijde ze Skandinávie

Už řadu týdnů setrvává studený vzduch nad severní Evropou. Norsko, Švédsko i Finsko mají za sebou teplotně podprůměrný prosinec i listopad. Je to především díky tlakové výši vyplněné studeným vzduchem, ve kterém teploty klesají hluboko pod nulu. V posledních dnech tam přitom mrazy dál zesílily. V severní polovině Švédska a ve Finsku naměřili teploty ojediněle pod minus 37 stupňů Celsia. Ve středu dokonce na stanici Kvikkjokk-Årrenjarka v severním Švédsku klesla minimální teplota na -43,6 stupně, což je vůbec nejnižší staniční hodnota od začátku měření.

Současně jde o nejnižší teplotu ve Švédsku od ledna 1999, kdy v Karesuando naměřili dokonce -49,0 stupně Celsia. V této části Evropy jsou aktuálně extrémně studené nejen noci, ale velice chladno je i přes den – kvůli velmi krátkému slunečnímu svitu se přes den nestihne výrazněji oteplit a maxima místy zůstávají i kolem minus třiceti.

V následujících dnech se tento studený, arktický vzduch vydá směrem na jih až jihozápad. Velmi výrazně se ochladí v jižní Skandinávii – ve Stockholmu čekají od pátku několik arktických dnů, kdy ani přes den teplota nevystoupí nad minus deset stupňů Celsia. V Oslu by dokonce páteční maximum mělo zůstat pod minus patnácti, v noci tam bude kolem minus dvaceti. Velmi mrazivo bude i na východě Pobaltí – v Tallinu se čtvrteční maximum očekává jen kolem dvaceti stupňů pod nulou.

Zima v Česku

Jádro tohoto nejmrazivější vzduchu sice do střední Evropy nepronikne, ale studený vzduch se k nám přesto dostane, a to mezi tlakovou níží postupující o víkendu ze Středomoří k severovýchodu a tlakovou výší nad Britskými ostrovy a severním mořem. Během soboty tak lze v Česku čekat postupně pokles hranice sněžení, ve večerních hodinách a v noci na neděli až do nížin.

Na druhé straně, podle posledních výpočtů numerických modelů, bude ale záhy během neděle srážek od severu rychle ubývat, což znamená, že vydatnější sněžení nás nejspíš mine – přesto by hlavně v jihovýchodní polovině území mohlo napadnout kolem pěti centimetrů, na horách i deset až patnáct centimetrů sněhu.

Ve studeném vzduchu se do Česka od severozápadu následně rozšíří výběžek zmíněné tlakové výše nad Britskými ostrovy, kvůli čemuž nás začátkem příštího týdne čeká počasí s malou oblačností. Proto budou noční teploty klesat často pod minus deset a ojediněle pod minus patnáct stupňů Celsia, v horských údolích mohou minima klesnout i pod minus dvacet.

Přes den budou panovat většinou už od neděle celodenní mrazy, jinými slovy přijdou ledové dny. Zatím nejchladnějším dnem z hlediska maxim se jeví pondělí s odpoledními teplotami kolem pěti nebo čtyř stupňů pod nulou, nejchladnější ráno by kvůli malé oblačnosti mělo být to úterní.

Během týdne se ale do střední Evropy začne od severozápadu dostávat postupně teplejší vzduch, což povede ke zmírnění mrazů a zřejmě ve čtvrtek se denní teplota opět místy dostane nad nulu. Noci ale budou i nadále mrazivé, i když už ne tak silně.

Očekávané ochlazení představuje změnu v charakteru dosavadní cirkulace nad střední Evropou. Podle některých indicií (rozpad cirkumpolárního víru ve stratosféře, respektive takzvané stratosférické oteplení) jsou sice pravděpodobnější i další vpády studeného vzduchu ve druhé polovině zimy, na konkrétní podobu průběhu počasí, případně množství sněhu, si ale ještě budeme muset počkat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...