Čeští vědci dostali prestižní evropské granty za desítky milionů

Dva vědci z Masarykovy univerzity získali od Evropské výzkumné rady prestižní granty 1,5 milionu eur (36 milionů korun). Zaměří se na výzkum ve vývojové a strukturní biologii. ERC Starting Grant ve stejné výši míří také na Univerzitu Karlovu na výzkum dětského čtení. Brněnská a pražská univerzita o úspěchu informovaly v tiskových zprávách.

Z Brna uspěli Peter Fabian, jenž působí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, a Petr Těšina ze Středoevropského technologického institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Granty jim umožní postavit vlastní tým a věnovat se pět let výzkumu. Podle rektora Martina Bareše jsou ERC granty prestižní a v mezinárodní konkurenci uspějí jen ti nejlepší.

Fabian se zaměří na studium buněk, které pomáhají ke správné regeneraci kostí. Jako modelový organismus mu poslouží drobná rybka zebřička, využije nejmodernější genomické, genetické a zobrazovací metody.

Hlavním cílem Těšinova projektu je lepší porozumění kontrole kvality spojené s ribozomy u lidí. Chyby, které při procesu nastanou, vedou k produkci vadných proteinů, které způsobují různé buněčné problémy a nemoci – hlavně v nervové tkáni.

„Chci zkoumat, jak a proč vedou mutace ve faktorech kontroly kvality souvisejících s ribozomy k neurodegeneraci. Plánuji odhalit základní mechanismy, které tyto mutace spojují se zdravotními následky,“ uvedl Těšina. Proces už studoval na kvasinkách. Nyní se zaměří na studium stejného procesu v lidských buňkách.

Informace a děti

Grant ve stejné výši získala také Anežka Kuzmičová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V pětiletém výzkumném projektu bude zkoumat vztah dětí k informacím a čtení literatury faktu. „Naším primárním cílem je zjistit, co to vlastně znamená, když dítě nějaké téma zaujme, co mu to dává ve smyslu prožitků a pocitů. Hlavní zaměření bude na knížky a čtení, ale zabývat se budeme i dalšími způsoby získávání informací, jako je například povídání si, volná hra či poslouchání,“ uvedla Kuzmičová.

Od roku 2020 pracuje na Filozofické fakultě UK, kde vede mezifakultní skupinu Integrální výzkum textu a četby, založenou díky univerzitnímu grantu Primus. V loňském roce získala Cenu Neuron pro nadějné vědce v oboru společenské vědy.

Úspěšnost evropských zemí se liší

V úspěšnosti zemí získávat tyto prestižní granty jsou značné rozdíly. Například Maďarsko a Slovensko letos nedosáhly ani na jediný, Slovinsko a Rumunsko získaly po jednom – a Polsko má dva. Česká republika se třemi je na tom tedy lépe než jiné bývalé komunistické země, ale stále dramaticky zaostává za „západem“. Například srovnatelně velké Rakousko má letos 19 těchto cen, a nejúspěšnějším je Německo s téměř devadesátkou ERC grantů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
před 22 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.