Čeští vědci využili ke zmapování šíření nebezpečného invazního druhu Instagram

Snímky útesů zaplavených růžovými a žlutými květy mohou na sociálních sítích vypadat malebně, ale nemusí sloužit jen k chlubení – vědcům totiž také odhalují, jak jeden z nejškodlivějších pobřežních invazních druhů dobývá nová území. Mezinárodní tým vedený vědci z Botanického ústavu Akademie věd analyzoval více než 1700 fotografií ze sociálních sítí a platforem občanské vědy, aby sledoval kosmatcovník v šesti zemích světa.

Kosmatcovníky mají nápadně krásné květy a navíc se snadno množí – a ani jim moc nesejde na vnějších podmínkách. A tak se vysazovaly po celém světě jako okrasné rostliny, používaly se ale i pro stabilizaci půdy, hlavně písečných dun. Díky tomu osídlily miliony hektarů pobřežních oblastí po celém světě – včetně částí Argentiny, Austrálie, Kalifornie, Chile, Nového Zélandu a jižní a západní Evropy. Kosmatcovníky nicméně dnes v řadě ekosystémů působí nemalé škody.

Příliš krásný škůdce

Tyto rostliny mají totiž vlastnosti, které jim umožňují vytlačovat jakoukoliv konkurenci – jediná rostlina totiž dokáže pokrýt až 50 metrů čtverečních půdy, mění její chemii a svými nápadnými květy přitahuje opylovače, kteří pak chybí jinde. To narušuje původní společenstva, která by bez kosmatcovníků fungovala bez problémů. Co s tím?

V boji proti přemnoženým kosmatcovníkům jsou nejdůležitější informace. Vědci teď našli jejich nečekaný zdroj. Všimli si totiž, že tisíce lidí si pořizují selfie na územích s těmito květinami a mimoděk tak tyto invaze dokumentují. Badatelé tak získali pozorovatele po celém světě — od kalifornského Big Sur, přes pobřeží Nového Zélandu, až po turistické pláže v Portugalsku.

Pomocí nástrojů, které umí data z veřejných profilů na sociálních sítích získávat, dokázali výzkumníci získat velmi pestrý obraz toho, jak invaze tohoto druhu vypadá.

Co prozradil Instagram

Zjistili například, že invazní populace rostoucí mimo oblast svého původního výskytu na těchto „dobytých“ územích kvetou déle než ve své domovině. Zatímco v Jižní Africe mají kosmatcovníky časově úzce ohraničený vrchol kvetení, v nových oblastech kvetou po delší část roku. Mohou tak vyprodukovat více semen a rychleji se šířit dál. O načasování kvetení přitom rozhoduje více místní prostředí než genetický původ: Vrchol kvetení se vždy sladí s místním jarem, nikoli s vrozenými dispozicemi – ať už se kosmatcovník vyskytuje v Kalifornii, Evropě nebo na Novém Zélandu.

Studie také ukázala, že data ze sociálních sítí jsou zatížena jistým zkreslením. Turistická centra v Kalifornii poskytla téměř třikrát více použitelných fotografií než jiné regiony. Zatímco známé turistické destinace byly doslova zlatými doly dat, protože každá vyhlídka s výskytem kosmatcovníků měla stovky instagramových příspěvků, odlehlé oblasti by zůstaly bez aktivních občanských vědců téměř neviditelné. „Lokality v Jižní Africe a na Azorech se tak opíraly hlavně o specializované platformy pro občanskou vědu, jako je například aplikace iNaturalist,“ nastínil Pavel Pipek z Botanického ústavu AV ČR.

Vědci ve studii poskytují řadu praktických doporučení pro ochranu pobřeží – pokud budou ochranáři znát vrchol kvetení těchto druhů, mohou načasovat eliminační zásahy ještě před tvorbou semen a zamezit tak dalšímu šíření kosmatcovníků. „Tyto rostliny se špatně kontrolují – šíří se semeny i úlomky; i malý kousek zregeneruje v novou kolonii,“ upozornila Ana Novoa z Botanického ústavu AV ČR.

„Když ale víme, kdy přesně kvetou v jednotlivých regionech, můžeme zasáhnout v jejich nejzranitelnější fázi. Tedy dříve, než vytvoří tisíce semen pro další invaze,“ přiblížila vědkyně.

Výzkum také ukazuje, jak digitální éra mění ekologii: To, co začalo jako fotky z dovolené nebo příspěvky nadšenců, se stává silným nástrojem pro sledování biologických invazí.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 14 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...