Chemických látek je už v přírodě tolik, že to narušuje stabilitu ekosystémů, popisuje nová zpráva

Podle vědců ohrožuje chemické znečištění po celé planetě stabilitu globálních ekosystémů, na nichž je lidstvo závislé. Největším problémem podle nové studie je, že do přírody proniká už příliš mnoho druhů chemikálií.

Nejvíce znepokojivou skupinou chemikálií jsou podle Stockholmského centra pro odolnost umělé hmoty a asi 350 tisíc syntetických chemických látek včetně pesticidů, průmyslových sloučenin a antibiotik. Znečištění plasty už je na naší planetě všudypřítomné, našly se na těch nejhlubších místech Mariánského příkopu i na vrcholku Mount Everestu – a pronikají také do živých organismů.

Studie došla k závěru, že chemické znečištění překročilo „planetární hranici“, tedy bod, kdy změny na Zemi způsobené člověkem posunují Zemi mimo stabilní prostředí posledních 10 tisíc let.

Čím chemické látky ohrožují svět

Chemické znečištění ohrožuje zemské systémy tím, že poškozuje biologické a fyzikální procesy, které jsou základem veškerého života. Například pesticidy likvidují mnoho hmyzu, proti němuž nejsou určené – a který je současně základem všech ekosystémů. Má tedy zásadní vliv na to, aby příroda i lidé měli dostatek vody, potravin a čistého vzduchu.

„Od roku 1950 došlo k padesátinásobnému nárůstu produkce chemických látek a předpokládá se, že do roku 2050 se tento nárůst opět ztrojnásobí,“ uvedla Patricia Villarrubia-Gómezová, která se na výzkumu podílela. „Tempo, jakým společnosti vyrábějí a vypouštějí do životního prostředí nové chemické látky, není v souladu s udržením bezpečného provozního prostoru pro lidstvo.“

Přestože je celý problém podle autorů nové práce globálně podceněný, vliv některých znečišťujících látek už je prozkoumaný dobře a dost detailně i celoplanetárně: jedná se například o látky typu freonů, které ničí ozónovou vrstvu a její ochranu před škodlivým ultrafialovým zářením.

Určit, jestli už chemické znečištění překročilo planetární hranici, je složité, protože na rozdíl od klimatické krize, kde se srovnávají současné úrovně oxidu uhličitého s těmi před průmyslovou revolucí, u chemikálií žádná taková „výchozí hodnota“ neexistuje. Navíc lidstvo produkuje obrovské množství chemických sloučenin registrovaných k použití – přibližně 350 tisíc – a jen nepatrný zlomek z nich byl posouzen z hlediska bezpečnosti na životní prostředí.

Jak spočítat chemické ohrožení Země

Výzkum proto k posouzení situace použil kombinaci měření. Ta zahrnovala rychlost výroby chemických látek, která stále roste, a jejich uvolňování do životního prostředí, k němuž dochází mnohem rychleji, než je schopnost úřadů sledovat nebo zkoumat jejich dopady.

Součástí hodnocení byly také dobře známé negativní účinky některých chemických látek, od těžby fosilních paliv přes jejich výrobu až po jejich úniky do životního prostředí. Autoři přitom přiznávají, že jejich údaje jsou v mnoha oblastech omezené a závěry tedy nejsou stoprocentní. Přesto se shodli, že váha důkazů ukazuje na překročení planetární hranice.

„Existují důkazy, že jsme na špatné cestě,“ uvedla profesorka Bethanie Carney Almrothová z Göteborské univerzity, která byla součástí týmu. „Například celková hmotnost plastů nyní přesahuje celkovou hmotnost všech žijících savců. To je podle mě docela jasná známka toho, že jsme už překročili určitou hranici. Jsme v průšvihu, ale existují věci, které můžeme udělat, abychom to částečně zvrátili.“

Tato studie vyšla v odborném časopise Environmental Science & Technology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...