Cílem je Země 2.0. Nová evropská kosmická mise má silný český podíl

Vědci už v podstatě dokončili satelit mise PLATO, která by měla s významnou českou pomocí hledat ve vzdáleném vesmíru exoplanety co nejvíce podobné Zemi.

V relativně blízkém vesmíru jsou desítky tisíc planet. Ale zatím se mezi nimi nepodařilo najít takovou, která by připomínala Zemi. Je to jen náhoda, mají astronomové „smůlu“, anebo se jen špatně dívají? Hledat dvojče rodné planety lidstva má teď za cíl nová evropská mise, která dostala název PLATO.

Stejnojmenná družice by měla, pokud bude všechno probíhat hladce, odstartovat na konci roku 2026, po planetách začne pátrat asi o rok později. Vzhledem k rostoucímu kosmickému průmyslu v tuzemsku není náhodou, že se do mise zapojí i Česká republika: hlavně v oblasti vývoje hardwaru a softwaru, ale bude se podílet i na vědecké části tohoto ambiciózního projektu.

„PLATO najde dvojče planety Země a otevře tím bránu k hledání života mimo Sluneční soustavu,“ uvedl vědecký koordinátor Petr Kabáth z Akademie věd ČR. Cílem mise by nemělo být jen nalezení druhé Země, ale také zodpovědět otázku, jestli je Sluneční soustava se Zemí ve vesmíru jedinečná. Mise bude podle odborníků také důležitá pro výzkum hvězd.

Symfonie pozorování

Astronomové mají s hledáním planet u vzdálených hvězd (neboli exoplanet) už řadu zkušeností. Nová mise využije toho nejlepšího, co už si věda vyzkoušela, a obohatí to spoustou vylepšení a novinek. Základní metoda bude stejná jako u starších misí družic Kepler a TESS.

„Namísto jednoho velkého dalekohledu je na jedné platformě umístěno 26 samostatných dalekohledů, které budou pracovat současně. Čtyřiadvacet z nich bude snímat oblohu v intervalech 25 sekund, zatímco dvě rychlé kamery budou pořizovat snímky s frekvencí jednoho měření každé 2,5 sekundy,“ popisuje technologie Astronomický ústav Akademie věd ČR, který se na této misi Evropské kosmické agentury (ESA) podílí.

Tyto rychlé kamery jsou navíc vybaveny širokopásmovými barevnými filtry, což pomůže pro zachycení přechodu planety před hvězdou v červené i modré části spektra. Rozdíly v těchto záznamech mohou sloužit jako okamžitý signál, že exoplaneta právě procházející před svou mateřskou hvězdou má vlastní atmosféru. A to zase naznačuje nejen na možnou podobnost se Zemí, ale třeba i na přítomnost života.

Čeští a moravští inženýři sahají do vesmíru

Do projektu se zapojilo i několik českých soukromých firem. Firma SAB Aerospace dodala hi-tech přepravní kontejnery, Moravské přístroje zase zajistily kamery pro testování objektivů. Dalším významným českým příspěvkem je moderní spektrograf PLATOSpec umístěný na observatoři La Silla v Chile, který bude poskytovat spektroskopickou pozemní podporu misi.

Sonda už je v podstatě hotová a zbývá dokončit jen detaily. Před startem tedy čeká družici PLATO pouze instalace solárních panelů a pak si ji převezme agentura ESA. Startovat by měla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně na raketě Ariane koncem prosince 2026.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 10 mminutami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 19 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026
Načítání...