Čím víc lidé narušují netopýrům jejich životní prostředí, tím víc se u nich vyskytuje koronavirů

Když lidé narušují přírodu a místa, kde žijí přirozeně netopýři, vede to k tomu, že se u těchto tvorů více množí a šíří koronaviry. Pro vědce je toto poznání důležité zejména s ohledem na možné budoucí epidemie, které jsou s koronaviry spojené.

Jen za posledních dvacet let způsobily koronaviry, které se vyskytují v populacích volně žijících netopýrů, tři epidemie onemocnění u lidí. Roku 2002 to byl SARS, o deset let později přišel MERS (i když ten se na člověka přenesl z velbloudů) a naposledy se jednalo o covid-19, který způsobil celosvětovou pandemii. 

Vědci proto netopýrům věnují stále větší pozornost. Kromě koronavirů totiž přenášejí i celou řadu dalších nákaz, například viry Marburg, Nipah nebo hantaviry.

Výzkumy ukázaly, že hlavní příčinou většího množství přenosů těchto zoonóz z netopýrů na lidi je změna ve využívání půdy. Je to jednak tím, že na polích mají netopýři dostatek potravy, takže se více šíří, a jednak také tím, že se dostávají do častějšího kontaktu s lidmi. 

Nový výzkum vedený evoluční genetičkou Verou Warmuthovou teď ale odhalil další důležitý faktor. Čím víc je území, kde netopýři žijí, narušené lidskou činností, tím častěji jsou tito létající savci nakažení nejrůznějšími koronaviry, uvádí studie, kterou otiskl časopis Science Advances.

Výzkumníci v ní spojili terénní výzkum a statistickou metaanalýzu. Shromáždili informace o více než 26 tisících netopýrech tří stovek druhů, ty pak spojili s daty o využití půdy v místech, kde tato zvířata žijí.

„Úprava půdy často znamená ztrátu důležitých zdrojů pro volně žijící zvířata. V případě netopýrů to mohou být potravní stanoviště nebo vhodné úkryty pro hibernaci,“ vysvětluje Warmuthová.

Stres oslabuje imunitu zvířat

Skutečnost, že taková ztráta zdrojů může navíc u volně žijících zvířat vést k chronickému stresu, je známá už delší dobu a prokázala to řada výzkumů. Pokud netopýři nemohou ve zhoršených podmínkách najít místa ke spánku nebo vhodné lokality pro získávání potravy, může související chronický stres oslabit jejich imunitní systém. A to nastartuje množení virů v jejich organismech.

„Negativní dopad chronického stresu na imunitní systém savců je dobře popsán. Naše výsledky jasně ukazují, že zvířata v narušených ekosystémech jsou častěji nakažená. Čím silněji je oblast ovlivněna člověkem, tím vyšší je pravděpodobnost, že netopýři žijící v této lokalitě budou nakažení koronaviry,“ poznamenává Warmuthová.

Většinu vlivu využívání půdy na výskyt koronavirových infekcí u netopýrů vysvětlují tři základní způsoby toho, jak s ní lidé zacházejí. Jsou to zemědělství, odlesňování a výroba energie. Výsledky tedy přinášejí další silné argumenty pro jednoduchou myšlenku, že kvalitní přírodní ekosystémy dobře chrání lidstvo před nemocemi.

Létající přenašeči

Netopýři jsou významnými rezervoáry virů a hlavními zvířecími hostiteli koronavirů. Žijí totiž v rozsáhlých koloniích, kde se mohou viriony snadno šířit ze zvířete na zvíře. Navíc tráví čas společně v jeskyních, kde se částice virů přenášejí snadněji než „na vzduchu“.

Práce našla rovnou několik lokalit, kde se podle ní lidé a netopýři stýkají rizikově často. „Modely ukazují na několik oblastí, zejména na východě Spojených států a v Indii, kde by mohlo být důležité podrobněji monitorovat aktivitu netopýrů,“ dodává spoluautor studie profesor Dirk Metzler.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 6 mminutami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 14 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 16 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 16 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 18 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.