Čína nasadila na hranici s Vietnamem husy. Mají zabránit zavlečení covidu do země

Čína hlídá svou hranici s Vietnamem pomocí speciální jednotky tvořené pěti stovkami hus domácích. Tato „husí armáda“ slouží na třech stech kilometrech hranice prefektury Čchung-cuo jako ochrana před imigranty, kteří by mohli do země přenášet nákazu covidem-19.

Nasazení těchto domácích zvířat je pro Čínu výhodné a současně levné – husy nepotřebují žádný výcvik, jen se využívá jejich přirozených instinktů, které jim přikazují chránit si své teritorium. Když do něj pronikne někdo cizí, ptáci ho hlasitě brání.

Husy nejsou podle amerického magazínu National Geographic na této hranici osamocenými strážci, ale součástí systému, jenž doplňují čtyři stovky služebních psů s psovody.

Zatímco husy tvoří statickou ochranu nejdůležitějších míst hranice, lidé a psi zajišťují mobilní složku, která mezi těmito uzlovými body hlídkuje. „Mezidruhový tým je klíčový pro udržení čínské politiky nulového výskytu viru, jejímž cílem je eliminovat virus uvnitř země,“ uvádí National Geographic. 

Jak úspěšná tato lidsko-zvířecí stráž je, zatím není známé. Jediným dokladem jejich zásahu je krátká zpráva z prosince 2021. Podle ní kejhání hus pomohlo k zachycení dvou osob, které se pokusily proniknout přes hranici do prefektury Čchung-cuo.

Důkazy o domestikaci hus pochází už ze starověkého Egypta
Zdroj: Wikimedia Commons

Strážní husy mají tradici

Čína není první a zřejmě ani poslední zemí, která husy jako přirozeně talentované hlídače využívá. Tito ptáci byli domestikováni nejpozději před pěti tisíci lety, ale existují i náznaky, že k tomuto procesu došlo téměř o deset tisíc let dříve.

Za tu dobu pomohly husy svými hlasitými zvukovými projevy mnohokrát zachránit své majitele. Nejznámější případ zachytil římský historik Plinius starší. Roku 387 před naším letopočtem vytáhla na Řím obrovská armáda keltského kmene Senonů. Tajným útokem se chtěli pokusit město obsadit, ale nájezd byl odražen, když ho prozradilo právě kejhání posvátných hus z chrámu bohyně Junony. Už tehdy historici zaznamenali, že husy plnily svou strážní roli lépe, než by to dokázali psi.

Posvátné husy v Římě na obraze Henriho-Paula Motta
Zdroj: Wikimedia Commons

Jenže na husy jako strážce nerezignovala ani současnost. Agentura AP informovala roku 1986, že 32. velitelství protivzdušné obrany americké armády využívá husy jako hlídače na svých misích v Německu. „Jsou jako přirozený varovný systém. Vydávají velký hluk, když cítí, že je v blízkosti něco cizího. To upozorní naše hlídky, které se mohou vydat do oblasti a zkontrolovat, co se děje,“ uvedl tehdy major Joe E. Padilla.

Američané nevycházeli z římské zkušenosti, ale inspirovali se ve Skotsku – tam totiž už od padesátých let dvacátého století husy podobně hlídaly palírny whisky značky Ballantine. Husy tehdy měly podle Američanů výhodu zejména v ceně – byly mnohem levnější než psi a také se daly po „ukončení služebního poměru“ sníst. 

Číňané ze všech těchto zkušeností vycházeli, ale schopnosti hus si ještě ověřili v menším experimentu v létě roku 2021. Při pokusu se ukázalo, že husy jsou na cizí lidi a hluk ještě citlivější než psi, uvedla státem financovaná zpravodajská organizace South Country Morning News.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...