Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.

Žebříček nemůže být zcela objektivní, protože u superpočítačů se dá měřit celá spousta parametrů – a nedá se tedy říct úplně jednoduše, který parametr je ten hlavní. V tomto žebříčku se jednotlivé počítače řadí podle toho, jaký výkon podávají ve standardizovaném testu. Nový žebříček byl představen v úterý na konferenci o superpočítačích ISC v Hamburku.

Šenčenský počítačový systém LineShine dosáhl podle testujících výkonů 2,198 exaflopů. Zjednodušeně řečeno to znamená, že počítač zvládl více než dva triliony výpočetních operací za sekundu. El Capitan v Národní laboratoři Lawrence Livermorea v Kalifornii dosáhl 1,809 exaflopů. Rozdíl ve prospěch čínského stroje je tedy poměrně velký, podobně jako rozdíl mezi druhým a třetím místem, kde skončil americký Frontier, který slouží v Oak RIdge National Laboratory, s 1353 exaflopy.

K čemu lidstvo potřebuje superpočítače

Superpočítače se používají mimo jiné pro klimatické modely, výzkum materiálů, průmyslové aplikace a umělou inteligenci (AI). Umístění v žebříčku má také symbolický význam v technologické soutěži mezi Čínou a Spojenými státy, uvedla agentura DPA.

V novém žebříčku následují za El Capitanem počítače Frontier a Aurora, také z USA. Na páté příčce se umístil Jupiter Booster z výzkumného centra Jülich v Německu.

A co Česko?

Mezi pěti stovkami nejvýkonnějších počítačů se umístily i dva stroje z České republiky. Na 215. místě skončil superpočítač C24, který provozuje automobilka Škoda. Ta ho využívá hlavně k těm nejnáročnějším výpočetním operacím, jako jsou například vysoce náročné aerodynamické simulace nebo vývoj nových bezpečnostních prvků a motorů.

Na 249. místě je pak Karolina, která funguje pod Národním superpočítačovým centrem IT4Innovations při VŠB-TU Ostrava. Ke komplikovaným výpočtům ji používají především vědci zkoumající materiálové vědy, a to jak z českých, tak i zahraničních univerzit. Na 475. místě se v žebříčku umístila další část tohoto superpočítače, takže je v TOP500 vlastně rovnou dvakrát.

Pro zajímavost – lépe než Česká republika se umístilo v žebříčku Slovensko. To v něm má sice jenom jednoho zástupce, ale superpočítač Perun skončil na 145. místě na světě. Provozuje ho tamní Akademie věd a má velmi rozsáhlé využití – od klimatických simulací přes vývoj nových léků a materiálů až po trénink AI jazykových modelů.

Do budoucna by se mělo ale Česko v žebříčku umístit ještě výše, protože se plánuje posílení. V rámci projektu Czech AI Factory by měl v Ostravě vzniknout nový superpočítač s názvem KarolAIna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 1 hhodinou

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 4 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 6 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 6 hhodinami
Načítání...