Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.

Oxid uhličitý známý pod zkratkou CO2 patří k hlavním skleníkovým plynům, která přispívají ke globálnímu oteplování a změně klimatu. To znamená, že je jedním z nejvíce zkoumaných plynů – vědci ale věnují také pozornost tomu, jak ho lépe využívat pro prospěch lidstva.

Právě na tuto oblast se zaměřuje také nový česko-francouzský projekt NEXGEN, který propojil vědce z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a francouzské Laboratoře inženýrství polymerních materiálů IMP při INSA Lyon. Společně pracují na vývoji polymerních materiálů, které by měly zachycovat oxid uhličitý a využívat ho jako surovinu pro výrobu nových materiálů.

„Oxid uhličitý obvykle vnímáme jako problém. My z něj chceme vytvořit užitečnou surovinu pro nové materiály. Vedle snižování emisí se ho musíme naučit také znovu využívat,“ uvedl Hynek Beneš, který projekt koordinuje. Podle Beneše se stal oxid uhličitý symbolem klimatických obav. I když je to plyn nezbytný pro udržení života na planetě, tak na druhou stranu patří do skupiny průmyslově produkovaných skleníkových plynů, které vedou ke globálnímu oteplování a neblahým klimatickým změnám.

Mezinárodní projekt NEXGEN bere v úvahu všechny tyto pohledy na CO2, snaží se tento plyn využít tak, aby to vedlo k omezení závislosti na fosilních surovinách a aby se dokázalo využít co nejvíc ze zdrojů, které už jsou jednou vyrobené.

Svět plný polymerů

Polymerní materiály jsou všude kolem nás – dělají se z nich plasty, jako je PVC nebo polyethylen, takže tvoří materiální základ civilizace. Vyrábí se dnes z ropy, kterou je nutné dovážet ze zemí, které nemusí být úplně spolehlivé. Zpracování plastů pak dál zvyšuje uhlíkovou stopu a přispívá k oteplování planety. Česká republika patřila ve výzkumu polymerů dlouhodobě mezi nejlepší v Evropě, vědci proto na tuto tradici navázali.

„Pouze velmi omezený počet výzkumných skupin na světě disponuje všemi potřebnými vědeckými znalostmi a odborností pro úspěšné zvládnutí takto komplexně zaměřeného projektu,“ říká francouzský koordinátor projektu Sébastien Livi.

Výsledkem této spolupráce by měly být nové polymerní materiály vhodné například pro nátěrové hmoty, ekologičtější polyuretanové pěny a další průmyslové aplikace. Součástí projektu je právě také vývoj nové generace polyuretanových materiálů připravovaných bez použití fosgenu a isokyanátů, což jsou látky spojované se zdravotními a environmentálními riziky.

Důležitou součástí výzkumu bude i recyklace materiálů, sledování jejich životního cyklu a jejich opětovné využití v duchu principů cirkulární ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 4 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 7 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 9 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 9 hhodinami
Načítání...