Čína testuje loď, která umí zachytit většinu svých emisí oxidu uhličitého

Rovnou několik světových společností pracuje na systémech, jež zachycují obří množství oxidu uhličitého, jenž vzniká spalováním fosilních paliv. Zatím na největší lodi ho teď testuje Čína.

Čínská společnost Headway Group nainstalovala na téměř dvě stě metrů dlouhou nákladní loď první systém, který by měl zachycovat téměř všechny emise oxidu uhličitého, které vznikají při spalování paliva této lodi.

Firma systém nainstalovala v září v loděnicích přístavu Čou-Šan na plavidlo Yue Dian 56. Zařízení navrhla a vytvořila přímo tato společnost. Mělo by být schopné zachytit asi devadesát procent uhlíku, který z motorů plavidla vychází, když spaluje typicky „špinavé“ palivo určené pro tento typ obřích lodí.

Yue Dian 56 je nákladní loď plující pod čínskou vlajkou, která byla postavena v roce 2010. Loď má délku 189,99 metru, šířku 32,26 metru a hrubou tonáž 32 884 tun.

Systém je zatím jen testem, pokud by se osvědčil a ukázalo se, že je dostatečně efektivní i ekonomicky akceptovatelný, měl by se rozšířit i na další lodi. Tam by mohl pomoci ke snížení množství emisí oxidu uhličitého, který Čína produkuje – ta je v současné době přes rychlý přechod k obnovitelným zdrojům stále největším producentem tohoto skleníkového plynu.

Instalovaný systém umí oxid uhličitý nejen zachycovat, ale také rovnou zkapalnit a nakonec uložit na palubě lodi. Jak to funguje? Prvním krokem je to, že zplodiny projdou jakousi pračkou, kde se očistí od pevných částic a znečišťujících látek, tedy sazí, oxidů síry a dalších látek, jež by proces ukládání narušovaly. Očištěný plyn se ochladí a ve speciální komoře se sloučí s chemikáliemi, které ho udrží stabilními.

V domovském přístavu lodi Čou-Šanu už je připravená i infrastruktura, jež umí takto změněný CO2 zužitkovat – uhlík bude poté dále využit k syntéze udržitelných paliv, jako je methanol a amoniak. „Tento přístup vytváří uzavřený uhlíkový cyklus pro snížení emisí,“ uvádí společnost.

Podobné systémy se vyvíjejí na více místech světa, v Evropě je vyvíjí například finská společnost Wärtsilä. Ta ho už letos v únoru nainstalovala na lodi pro přepravu ethylenu Clipper Eris. Výsledky prvních testů jsou zatím pozitivní, podle vyjádření z května dokáže zpracovat asi sedmdesát procent emisí z motorů lodi.

U lodí se taková masivní zařízení dají použít mnohem snadněji než například u osobních automobilů, které na to nejsou dostatečně velké.

Lodní emise jsou problém

Největší kontejnerové lodě mohou při plné rychlosti spálit 150 až 250 tun těžkého topného oleje denně. Protože spálením jedné tuny lodního paliva vznikne asi 3,1 tuny CO₂, znamená to, že jedna taková loď může vyprodukovat 500 až 800 tun CO₂ denně při plavbě. Pokud je loď v provozu zhruba 250 až 300 dní v roce, její emise mohou dosáhnout teoreticky až 200 tisíc tun CO₂ ročně.

Jak je možné, že při spalování vzniká větší objem oxidu uhličitého, než je původní látky? Spálením jednoho litru fosilních paliv vzniká více litrů oxidu uhličitého hlavně proto, že tato paliva jsou složená z velkého množství uhlíku. Při spalování se uhlík v ropě váže s kyslíkem ze vzduchu a vytváří CO₂. Každý atom uhlíku potřebuje dva atomy kyslíku, a protože ropa obsahuje hodně uhlíku v poměru k vodíku, výsledkem je hodně oxidu uhličitého. Navíc má ropa vyšší hustotu než například benzin nebo zemní plyn, takže v jednom litru je více uhlíkových atomů, které se mohou při hoření přeměnit na CO₂.

Pro srovnání – jeden osobní automobil v Evropě vyprodukuje kolem dvou až tří tun CO₂ ročně. Jedna jediná velká kontejnerová loď tedy odpovídá zhruba 40 až 80 tisícům aut. Není tedy pravdivé často rozšířené tvrzení o tom, že by jedna taková loď měla emise oxidu uhličitého jako všechna auta v Evropské unii.

Lodní doprava tvoří dvě až tři procenta veškerých antropogenních emisí CO₂ ročně. Představuje ale jeden z rychleji rostoucích zdrojů emisí, které přispívají ke změně klimatu. Je tomu tak zejména v důsledku rekordního nárůstu objemu přepravy, který je způsoben jak rostoucím počtem cestujících, tak rostoucím objemem mezinárodního obchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...