Čínský ptakoještěr byl velký jako vrabec, připomínal tvora z Hvězdných válek

Vědci popsali bizarní druh ptakoještěra, který žil asi před 160 miliony lety v oblasti severní Číny. Byl velký asi jako vrabec a vizuálně připomínal nejvíc křížence žáby a netopýra – nebo tvory ze světa Hvězdných válek.

Druhohorními pralesy poletovali kromě létajícího hmyzu také ptakoještěři. Tito létající plazi byli příbuznými ještěrů a dinosaurů, šlo ale o originální evoluční cestu, která dokázala přijít s mnoha neobvyklými výsledky.

Rekonstrukce Sinomacrops bondei
Zdroj: Zhao Chuang/ PeerJ

Vědci teď rekonstruovali podobu jednoho z nejpodivnějších druhů ptakoještěrů, který dostal jména Sinomacrops bondei. Měl obrovské oči umožňující dobře vidět pod baldachýnem hustých stromů, sraženou tvář podobnou mopsovi a nepříliš robustní tělo o rozměrech většího vrabce.

Až nápadně také připomíná létající tvorečky porgy, kteří se objevili v nejnovějších dílech filmové série Hvězdné války:

Sinomacropovu kostru našel mezinárodní vědecký tým rozdrcenou mezi skalami v čínské provincii Chu-pej. Pomocí specializovaného rentgenového snímkování se týmu podařilo zjistit, jak dávno vyhynulý létající tvor vypadal, mezi jaká zvířata patřil, a dokonce i to, jakým způsobem žil. Výsledky vědci popsali v odborném časopise PeerJ.

Ptakoještěři neboli pterosauři bývají nejčastěji popisováni jako obří predátoři velikosti menšího letadla. Někteří tak opravdu vypadali, například azhdarchidi s rozpětím křídel až 12 metrů. Novější výzkumy ale ukazují, že některé druhy ptakoještěrů se vydaly jinými cestami – například takzvaní anurognathidi jako Sinomacrops byli spíše kuřaty než orly pravěku.

Pravěký unikát

Zajímavé je, že Sinomacrops byl pravděpodobně chlupatý. Tato pokrývka ale nebyla tvořená ani peřím, ani chlupy, ale originálním typem ochlupení připomínajícím štětiny – má ale vlastní původ.

U některých jiných druhů anurognathidů tyto vlasové struktury vytvořily jakési vousy kolem úst – díky nim mohla tato zvířata ještě lépe chytat létající hmyz.

Zkameněliny ptakoještěrů jsou mnohem vzácnější než fosílie dinosaurů ze stejné doby. Měli totiž tenké duté kosti, jež jim umožňovaly let, ale současně se z důvodu jejich křehkosti jen málokdy zachovaly. U drobných druhů, jako je právě Sinomacrops, je problém ještě větší, jejich maličké kůstky se dochovaly jen výjimečně a většinou ve špatném stavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...