Další předchůdce člověka trávil v korunách víc času než jiní, popsali vědci

Fosilie chodidla, kterou vědci objevili v Etiopii, přináší nové poznatky o málo známých předcích člověka a současnících druhu Australopithecus afarensis, jehož nejznámější zástupci jsou samice Lucy a dítě Selam. Objev podle vědců může zpochybnit status Lucy jako přímého předka moderního člověka Homo sapiens.

Až do objevu tohoto zkamenělého chodidla v Burtele na severovýchodě Etiopie v roce 2009 byla Lucy považována za jediného předka člověka. Stejně jako Lucy, která žila před více než třemi miliony let, i fosilie chodidla, která patřila tomuto novému druhu, se našla v takzvaném Afarském trojúhelníku.

Toto chodidlo ale nenáleží ke stejnému druhu jako Lucy, což je patrné podle toho, že má jeden prst v opozici oproti ostatním prstům, podobně jako palec u lidské ruky. To umožňovalo tomuto druhu šplhat ve větvích stromů, stejně jako to dělají opice. Vědci z tohoto objevu v roce 2015 odvodili existenci nového druhu – Australopithecus deyiremeda. Jejich hypotézu podložil i nález čelisti staré zhruba 3,4 milionu let. Vědci ji objevili ve stejné oblasti jako chodidlo.

Prohlášení o novém druhu bylo přijato vědeckou obcí se značnou skepsí i proto, že se až doposud nepodařilo jasně potvrdit, že kosti z „chodidla z Burtele“ patří skutečně jedinci druhu Australopithecus deyiremeda. „Nemáme nejmenších pochyb o tom, že chodidlo z Burtele a zuby a čelist náleží jednomu druhu,“ řekl agentuře AFP hlavní autor studie Johannes Haile-Selassie, který působí na Arizonské univerzitě.

Primitivnější „bratranec“ Lucy

Na základě skenování zubů z Burtele se vědci domnívají, že Australopithecus deyiremeda byl méně vyvinutý než jeho sestřenice Lucy. Stravoval se především listím, ovocem a ořechy. Jeho chápavý prst naznačuje, že trávil velkou část času na stromech.

Palec u nohy sehrál důležitou roli v evoluci člověka – díky němu lidé začali opouštět stromy a chodit po dvou. Právě tento prst tedy umožnil přejít ke stylu života moderních lidí na zemi.

Vědci si ale stále nejsou jistí, jak vypadalo soužití mezi Australopithecus deyiremeda a Australopithecus afarensis. Nový výzkum naznačuje, že zástupci druhu Australopithecus deyiremeda pobývali v lesích, nejvíce na stromech, zatímco jedinci typu Lucy trávili většinu času na zemi. Právě to jim umožnilo koexistovat. „Soužití bylo v našich předcích hluboce zakořeněno,“ řekl Haile-Selassie.

„Pořád se budou objevovat skeptické hlasy, ale myslím, že tyto nové poznatky, stejně jako potvrzení těch předchozích, povedou k tomu, že velká skupina vědců příjme lépe existenci druhu Australopithecus deyiremeda,“ řekl AFP archeolog se specializací na období paleolitu John McNabb, který se na studii sám nepodílel. Představuje to podle něho nový článek v rovnici o hledání identity lidských předků.

Lucy zůstane naším „výsadním“ předkem, protože její chodidlo se více podobá tomu lidskému, shodují se vědci. Objev fosilie z Burtele ale otevírá cestu k nalezení dalších druhů pocházejících z tohoto období. Zdá se totiž, že australopitékové zkoušeli možnost chodit po dvou, uzavírá Haile-Selassie.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...