Děti představují v šíření covidu podobné riziko jako dospělí, prokazuje německý výzkum virové nálože

Už od začátku pandemie nového koronaviru na berlínské klinice Charité rutinně analyzovali laboratorní výsledky nakažených covidem. Díky tomu vznikla zatím největší studie takzvané virové nálože. Výzkum více než 25 tisíc lidí teď vydal odborný časopis Science a z něj mimo jiné vyplývá, že v porovnání s dospělými nepředstavují děti větší riziko pro šíření nákazy.

Výzkum vedl známý berlínský virolog Christian Drosten, který se stal v Německu jednou z nejvýraznějších tváří boje proti pandemii. Jeho tým sledoval u každého jednotlivého vzorku množství virové nálože, tedy to, kolik viru v něm bylo. Na základě těchto zjištění pak vědci mohou zjistit, jak moc jsou lidé infekční – platí totiž, že čím více viru daný člověk nese, tím snadněji nakazí ostatní.

Co neříká reprodukční číslo

Jedním z nejsledovanějších údajů od počátku pandemie bylo reprodukční číslo (neboli R0) – to říká, že osoba nakažená virem SARS-CoV-2 nakazí v průměru tři až pět dalších osob. Z epidemiologického hlediska je to sice užitečná metrika, ale „R0“ neumožňuje odhadnout riziko přenosu na úrovni jednotlivce ani skupiny. Jakmile jsou totiž z rovnice odstraněny běžné sociální a environmentální faktory, mohou se jednotlivci výrazně lišit, pokud jde o jejich nakažlivost i dobu, po kterou virus aktivně vylučují.

Virová nálož vzorku (tedy celkový počet kopií genomu SARS-CoV-2 obsažených ve vzorku) poskytuje hrubý odhad množství viru přítomného v krku pacienta a jako taková je užitečným měřítkem pro odhad nakažlivosti daného člověka. Přítomnost viru byla testována metodou PCR testů.

U více než 4300 zkoumaných případů byly k dispozici sekvenční vzorky. Díky tomu se vědci dozvěděli spoustu užitečných informací o různých variantách a mutacích viru. Pomocí těchto údajů mohli také sledovat údaje o virové náloži v krku v průběhu času, a modelovat tak typický vývoj virové nálože v průběhu infekce. Výzkumníci pak hledali významné rozdíly ve zjištěných údajích, zejména ve vztahu k různým věkovým skupinám, závažnosti onemocnění a variantám virů.

U lidí ve věku od 20 do 65 let pozitivních na SARS-CoV-2 nebyly zaznamenány žádné významné rozdíly v množství virové nálože. Průměrný vzorek stěru z hrdla obsahuje přibližně 2,5 milionu kopií viru SARS-CoV-2. Ukázalo se ale, že nálož je nejnižší u velmi malých dětí (tedy těch ve věku 0 až 5 let). U nich bylo množství virových částic oproti dospělým přibližně jen třetinové: u těch nejmenších bylo v průměru asi 800 tisíc kopií virového genomu, přitom platilo, že množství se zvyšovalo s věkem a u starších dětí a dospívajících se blížilo tomu, kolik viru měli dospělí.

„I když tato čísla vypadají na první pohled velmi odlišně, je důležité mít na paměti, že výsledky virové zátěže jsou zobrazeny na logaritmické stupnici,“ uvedl Drosten. „Rozdíly ve virové zátěži zjištěné u nejmladších dětí jsou ve skutečnosti sotva pod hranicí, kdy bychom je běžně považovali za klinicky významné. Zásadní je, že člověk musí také pochopit, jak k těmto hodnotám dospějeme, a vzít to v úvahu při jejich interpretaci.“

Virolog zdůrazňuje rozdíly v metodice odběru vzorků mezi dětmi a dospělými a dodává: „Dětské odběrové tyčinky mají výrazně menší velikost a odebírají tedy méně než polovinu množství vzorku, které je běžně k dispozici pro testování PCR. Míra nepohodlí spojená s tímto výkonem navíc znamená, že hluboké výtěry nosohltanu jsou (u dětí, pozn. redakce) často nahrazeny jednoduchými výtěry z krku. To samozřejmě dále snižuje množství zachyceného virového materiálu. Z tohoto důvodu očekáváme, že děti sice mají přibližně stejnou nálož viru jako dospělí, ale u testování se ukazují nižší výsledky,“ vysvětluje vědec.

Jak rizikové jsou děti?

Při porovnání maximální virové nálože v laboratorních vzorcích vědci odhadli, že nejmladší děti do pěti let jsou asi o dvacet procent méně nakažlivé než dospělí. Výsledky analýzy dále potvrdily již dříve známý fakt, že nakažlivost starších dětí a dospívajících se blíží hodnotám dospělých lidí.

„To ukazuje, že virové zatížení není přímo úměrné nakažlivosti,“ vysvětluje Drosten a dodává: „I tyto odhady infekčnosti založené na datech je třeba korigovat směrem nahoru kvůli různým metodám odběru vzorků používaným u dětí. To vše je součástí celkového hodnocení klinického virologa. Můj původní předpoklad, že všechny věkové skupiny mají zhruba stejnou úroveň infekčnosti, byl potvrzen jak touto, tak dalšími studiemi.“

Největší hrozbou jsou lidé bez příznaků

Když vědci v této studii srovnávali virovou nálož u lidí s příznaky a bez nich, potvrdili, že i asymptomatičtí nebo presymptomatičtí lidé mohou mít velmi vysokou virovou zátěž. U těch lidí, kteří potřebovali kvůli covidu hospitalizaci, byla po celou dobu nemoci zjištěna vyšší virová zátěž než u ostatních. Na základě nových modelů jejího vývoje v průběhu času vědci odhadují, že lidé nakažení virem SARS-CoV-2 dosahují maximální hladiny virové zátěže v krku již jeden až tři dny před nástupem příznaků.

Výzkum také naznačil, jak zásadní roli v této pandemii mají takzvaní superšiřitelé. Přibližně devět procent testovaných případů covidu-19 totiž vykázalo extrémně vysokou virovou nálož; to znamená více než jednu miliardu kopií viru ve vzorku. Znepokojivé je, že více než třetina těchto potenciálně vysoce nakažlivých jedinců neměla buď žádné příznaky, anebo jen mírné.

„Tato data poskytují virologický důkaz pro teorii, že většina všech přenosů je způsobena menšinou nakažených jedinců,“ vysvětluje profesor Drosten. „Fakt, že to zahrnuje tolik lidí bez jakýchkoli relevantních příznaků, podtrhuje význam opatření pro tlumení pandemie, jako je sociální distancování nebo povinné nošení roušek a respirátorů,“ dodává vědec.

Hrozba variant

Ve vzorcích odebraných od jedinců infikovaných variantou B.1.1.7 známou jako britská našli výzkumníci průměrně desetinásobně vyšší virovou nálož než u starších variant. Laboratorní odhady infekčnosti to zvýšuje 2,6násobně.

Profesor Drosten dodává: „Laboratorní studie možná ještě nejsou schopny poskytnout definitivní vysvětlení, ale jedna věc je jasná: B.1.1.7 je nakažlivější než jiné varianty.“

Autoři práce plánují pokračovat ve svém výzkumu po celou dobu pandemie. Doufají, že získají lepší pochopení změn, k nimž dochází v souvislosti s tím, jak se virus přizpůsobuje zvyšující se úrovni imunity populace. Chtěli by také více poznat, jak rizikové jsou z hlediska šíření varianty, které neměli možnost zatím intenzivněji zkoumat – tedy v současné době zejména rizikové kmeny známé jako jihoafrická, brazilská nebo indická varianta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...