„Dlouhý covid“ nejvíc hrozí ženám mezi 50 a 60 lety, ukázal první výzkum na toto téma

Největší riziko vzniku „dlouhého covidu“ hrozí ženám ve věku 50 až 60 let. Tvrdí to analýza založená na sledování dat asi čtyř tisícovek pacientů. Dalšími rizikovými faktory jsou podle ní vyšší věk a více příznaků v prvním týdnu nemoci.

Studie vedená doktorkou Claire Stevesovou a profesorem Timem Spectorem z King's College v Londýně vycházela z analýzy údajů, které vložili uživatelé do aplikace COVID Symptom Study. V ní 4182 lidí pozitivních na koronavirus zaznamenávalo informace o svém zdravotním stavu.

Nahrávám video

Ukázalo se, že ženy trpěly dlouhodobými (tedy trvajícími déle než jeden měsíc) příznaky
covidu až dvakrát častěji než muži; toto ale platilo jen u lidí ve věku do šedesáti let, potom se rizikovost obou skupin v podstatě srovnala.

Starší lidé mají problémy déle

Právě věk byl dalším z nejdůležitějších faktorů, které měly podstatný dopad na dlouhodobost problémů s touto nemocí. Přibližně 22 % lidí ve věku nad 70 let jimi trpělo po dobu čtyř týdnů nebo déle, přitom u lidí ve věku 18 až 49 let to bylo „jen“ asi 10 % osob.

Podle vědců se zdá, že u žen ve věkové kategorii 50 až 60 let se všechny rizikové faktory kombinují, proto je u této skupiny „dlouhý covid“ zdaleka nejčastější.

„Je to velmi podobný vzorec, jaký známe u jiných autoimunitních onemocnění,“ uvedl Spector. „Nemoci jako revmatoidní artritida, onemocnění štítné žlázy a lupus jsou u žen až do období těsně před menopauzou dvakrát až třikrát častější.“

Vědec tuto domněnku sice nemá potvrzenou detailnějším výzkumem, ale na základě zkušeností si myslí, že za „dlouhý covid“ může odlišný způsob, jakým mužský a ženský imunitní systém reaguje na koronavirus.

Mezi další faktory, které studie spojovala se zvýšeným rizikem rozvoje dlouhodobých příznaků covidu-19, patřila nadváha nebo astma.

Studie zatím neprošla recenzním řízením, její závěry tedy ještě nejsou jednoznačné. Jde ale o první detailnější výzkum tohoto stále častějšího fenoménu, který je s covidem spojený. Proto je důležitá již nyní, přestože se ještě o jejích výsledcích bude mezi vědci diskutovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...