Dno Atakamského příkopu je plné jedovatých chemikálií. Svět je přitom zakázal už před čtvrtstoletím

Na dno hlubokomořských příkopů by se teoreticky neměly dostávat desítky let zakázané chemikálie. Nový mezinárodní výzkum vedený švédskými experty ale ukázal, že právě těchto látek je v hlubinách oceánů nečekaně mnoho – voda totiž na jejich rozklad významněji nepůsobí.

Polychlorované bifenyly (PCB) jsou skupina látek, která má řadu vynikajících vlastností – jsou chemicky stálé, tepelně odolné, přilnavé a nehořlavé. Proto se začaly používat v podstatě od okamžiku, kdy se rozjel světový chemický průmysl, a našly široké využití od běžných aditiv v barvách, lacích, hydraulických zařízeních nebo teplonosných médiích až po náplně transformátorů, kondenzátorů a dalších zařízení.

Světový trh s nimi byl desítky let spokojený (v Československu se prodávaly pod názvy Delor, Hydelor nebo Delotherm), ale na začátku šedesátých let dvacátého století se objevily první varovné signály, že tyto látky mohou možná představovat i hrozbu.

Mléko a zákaz

Výrobci si původně mysleli, že PCB jsou natolik stabilní, že se nemohou dostat do potravního řetězce, jenže to zjevně nebyla pravda. Stále častěji je totiž lékaři a biologové nacházeli v tkáních organismů, hlavně u vrcholných predátorů.

O tento negativní efekt se zprvu zajímali jen ochránci přírody, ovšem další výzkum zjistil, že PCB jsou také v mléce a mase krav, koz a dalších podobných živočichů. A že když se dostanou do živých organismů, mohou způsobovat hormonální poruchy a také významně narušit imunitní systém. Prokazatelně také poškozují játra a snižují plodnost. A navíc se z těla vylučují mateřským mlékem, což znamená, že se problém přenáší i na další generace.

Když si vědci uvědomili, jak zásadní problém lidstvo má, dokázali politiky přesvědčit, aby se s používáním PCB skončilo. Například Československo je přestalo vyrábět roku 1984, jen pět let po Spojených státech, a od roku 2001 je tato skupina více než dvou stovek látek zakázaná celosvětově. 

Hrozba na dně

Jak se PCB rozkládají, záleží na tom, jaké síly na ně v daném prostředí působí. Ve vodě příliš nemizí; dokážou se navázat na organický materiál, který klesá ke dnu, a pak se v něm nahromadí. V oceánech je jsou vědci proto schopní odhalit i čtvrtstoletí po jejich zákazu. Prokazuje to nová studie, která vyšla odborném časopise Nature Communications.

Vědecký tým pracoval se vzorky z pěti míst Atakamského příkopu a odebíral je v hloubce od 2500 do 8000 metrů pod hladinou. „PCB jsme našli v usazeninách na všech lokalitách ve všech padesáti vrstvách sedimentu.“ Podle Ronnieho N. Gluda, který se na novém výzkumu podílel, naštěstí nejsou koncentrace PCB v Atakamském příkopu extrémně vysoké (například v Baltu jsou až třistakrát vyšší).

Větší problém než množství je v kontextu nové studie místo jejich nálezu. „Vzorky z Atakamského příkopu nemají příliš vysoké koncentrace, ale vzhledem k tomu, že byly získány ze dna hlubokomořského příkopu, jsou relativně vysoké. Nikdo neočekával, že na takovém místě nalezne znečišťující látky,“ uvedl Glud.

  • Peruánsko-chilský příkop, známý také jako Atakamský příkop, se nachází na východě Tichého oceánu v přibližné vzdálenosti 160 kilometrů od pobřeží Peru a Chile. 
  • Jedná se o nejdelší a devátý nejhlubší oceánský příkop na světě. Dosahuje maximální hloubky 8 065 metrů a je dlouhý bezmála šest tisíc kilometrů. 
  • Jeho průměrná šířka je 64 kilometrů a pokrývá území o rozloze asi 590 tisíc čtverečních kilometrů.
Atakamský příkop, místo, kde probíhaly odběry
Zdroj: Nature

Tyto výsledky mohou vypadat znepokojivě. Nicméně o vlivu těchto látek na toto prostředí se zatím prakticky nic neví. Není jasné, jaký vliv na jeho obyvatele mají, ani jestli se z něj nemohou dostávat zpět do ryb nebo jiných organismů.

Vědci proto chtějí ve výzkumu pokračovat na jiných místech oceánů – plánují už další studii v Japonském příkopu. „V budoucích studiích budeme také studovat příjem u živočichů žijících na dně, abychom se pokusili pochopit, jak se znečišťující látky šíří a jak mohou ovlivnit potravní řetězec v hlubokomořském příkopu. Budeme také studovat, jak může mikrobiální společenstvo v hlubokomořském příkopu přispívat k degradaci některých znečišťujících látek,“ dodala Anna Sobeková, která výzkum vedla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...