S Downovým syndromem žily děti už ve starověku, archeologové zdokumentovali případ starý asi 2500 let

Downův syndrom je vzácná genetická porucha, o jejímž původu se toho ví jen málo. Překvapivě hodně odpovědí přinesl archeologický výzkum ze Španělska, který ukázal, že děti s tímto zdravotním problémem žily v Evropě už před tisíci lety, kdy na ně nemohly působit žádné moderní environmentální vlivy.

Před 2500 lety se v Evropě stejně jako v současnosti nejčastěji pohřbívalo žehem. Pokud archeologové najdou hrob, kde je někdo pohřbený jinak než zpopelněním, zbystří. Přesně to se stalo v polovině minulého století, když zkoumali lokalitu Alto de la Cruz u španělského města Navarro – pod podlahou domku tam našli uloženou kostru děvčátka z doby železné. Dívka u sebe měla bohatou výzdobu z bronzových kroužků a mušlí ze Středozemního moře. A také dostala na svou poslední cestu tři domácí zvířata, zřejmě kozy nebo ovce.

Už to by bylo samo o sobě zajímavé, ale vědci pak ve stejné oblasti našli další tři desítky malých dětí, které byly pohřbené stejným způsobem. Od té doby archeologové spekulovali, co mohlo děti spojovat, co se vlastně v Pyrenejích mohlo pět set let před naším letopočtem odehrát. Část odpovědí získali letos.

Analýza DNA, kterou dokázali provést díky novým technologiím, totiž prokázala, že čtyři z pětatřiceti nemluvňat měla genetické zvláštnosti, které jim bránily v přežití. A tři děti, včetně dívky s bronzovými kroužky, měly Downův syndrom. Další dítě mělo Edwardsův syndrom, což je porucha do značné míry podobná Downově syndromu. Je to poprvé, co byl identifikován v archeologických nálezech.

„Bylo to naprosto nečekané,“ přiznal pro odborný časopis Science archeolog z Barcelonské autonomní univerzity Roberto Risch, který je spoluautorem této nové studie. Vzhledem k tomu, že Downův syndrom se dnes vyskytuje přibližně u jednoho ze sedmi set těhotenství, jsou podle něj čtyři děti z pětatřiceti poměrně hodně.

Jak se žilo ve starověku s postižením

O vztahu starověkých a pravěkých kultur k lidem s nějakým postižením nemají historici mnoho důkazů, ale některé archeologické výzkumy naznačují, že tyto kultury po celém světě o své členy s postižením pečovaly.

Nový výzkum je současně ukázkou toho, jak paleogenomika (analýza genů našich předků) může umožnit poznání minulosti způsoby, jaké věda až donedávna neznala.

Výzkumníci rovněž zjistili, že děti trpěly poruchou, které se říká trizomie. Znamená to, že měly o chromozom víc. Každá z obou výše popsaných poruch vzniká na jiném chromozomu, proto se Downově syndromu říká trizomie 21. Edwardsův syndrom je zase trizomie 18. chromozomu.

Trizomie jsou podle paleogenetiků vynikající studijní případ – dají se totiž velmi snadno odhalit i v poškozených vzorcích DNA. Autoři studie pak prošli databázi deseti tisíc pravěkých a starověkých genetických záznamů z evropských archeologických lokalit. Včetně čtyř španělských případů v nich našli sedm záchytů – byl mezi nimi šestiměsíční chlapec s Downovým syndromem z Bulharska, který zemřel kolem roku 2700 před naším letopočtem, dívka z Řecka doby bronzové a kojenec ze středověkého Finska.

Všichni lidé s trizomií v databázi zemřeli už v dětství anebo krátce před narozením. Až do moderní doby mohly být zdravotní komplikace způsobené trizomií neléčitelné; zejména srdeční vady, které se musí odstraňovat chirurgicky.

Protože neexistovala pokročilá medicína, musely komunity v minulosti věnovat takovým dětem mimořádnou péči, aby je udržely naživu. Sedm pohřbů naznačuje, že lidé s takto postiženými zacházeli s úctou, je dokonce možné, že byli uctíváni. Pro to ale chybí důkazy, je totiž také stejně pravděpodobné, že si nikdo ani nevšiml, že děti mají Downův syndrom, protože na to byly příliš mladé. „Mohlo se stát, že prostě zemřely brzy,“ uvedli autoři.

Různé postoje různých kultur

Na základě tohoto výzkumu se také rozhodně nedá říct, že by bylo vnímání dětí s Downovým syndromem a podobnými postiženími univerzální v čase nebo prostoru. Podle autorů je velmi ošidné zobecňovat napříč kulturami, které dělí tisíce let a kilometrů. „Studii můžeme chápat jako uklidnění, že se s dětmi s Downovým syndromem v minulosti zacházelo dobře. Ale současné důkazy nestačí k tomu, abychom mohli říci něco přesvědčivého o všech společnostech v historii,“ upozorňuje výzkumník Joaquín Espinosa.

Přinejmenším v případě španělských dětí ale genetické výsledky poskytly nový pohled na věc. „O tomhle tématu jsme opravdu netušili vůbec nic. Ale díky archeogenetikům teď víme, že jedním z vysvětlení může být, že děti měly genetickou patologii a lidé to vnímali,“ dodávají autoři práce.

Výsledky jsou zajímavé také proto, že ukazují, že se Downův syndrom v Evropě vyskytoval ještě před příchodem průmyslové revoluce. Někdy se totiž tento problém spojuje právě s moderními vlivy. Jenže aktuální studie ukazuje, že tomu tak vůbec být nemusí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...